CERN je laboratoří vědců z celého světa. Věda je velmi demokratická, říká jeho ředitelka
Evropská organizace pro jaderný výzkum CERN odhaluje tajemství nejmenších částic vesmíru a přitom přináší lidstvu technologické novinky. Nedávno tam objevili další zajímavost o antihmotě. Tu sice běžně nepotkáme, ale i takový objev může být užitečný. CERN je ale rodištěm řady vynálezů, které dnes běžně používáme, připomíná ředitelka organizace, vědkyně Fabiola Gianottiová, v Magazínu Experiment.
Čím už výzkum v CERNu například přispěl světové veřejnosti?
Nejznámějším příkladem je world wide web – uživatelsky přístupná vrstva internetu. Vyvinul ji Tim Berners-Lee v CERNu v roce 1990. Dalším příkladem jsou urychlovače pro léčbu rakoviny, které jsou také sestrojené po vzoru CERNu. Mají tu původ i další přístroje používané v medicíně. Vyvíjejí se tu supravodivé kabely, které mají potenciál přenášet energii na velmi velké vzdálenosti s nulovou ztrátou.
Poslechněte si rozhovor s Fabiolou Gianottiovou, odbornicí na částicovou fyziku a ředitelkou CERNu
Urychlovače jsou vyloženě fyzikální technologie, ale když jste připomněla web, tak mi došlo, že věda znamená také spoustu dat a komunikace o nich...
Pokročili jsme v řadě technologií, počínaje datovými modely a zpracováním dat. Patří sem i strojové učení, umělá inteligence. Z ní má užitek mnoho experimentů. Byl to opravdu přelom poslední doby.
Co vám třeba pomáhá zjistit?
CERN dosáhl spousty výsledků, v poslední době hlavně díky velkému hadronovému urychlovači. Higgsův boson, zaznamenaný v roce 2012, stále zůstává záhadnou částicí a chceme ho prozkoumat více do detailu. Ale přinesli jsme i mnoho nových studií známých částic. V budoucnu chceme ještě zvýšit zářivý výkon urychlovače. Stále hledáme novou fyziku, která by vysvětlila otevřené otázky dnešní částicové vědy: například pátrání po temné hmotě nebo asymetrie hmoty a antihmoty v našem vesmíru.
Pátrat po původu vesmíru, to zní jako dětský sen. Jak těžké je zasloužit si účast v CERNu?
CERN je laboratoří svých uživatelů. Jeho smyslem je, aby sloužil uživatelům z celého světa, zejména z členských států. V minulosti jsem měla tu čest spolupracovat třeba s výzkumníky z českých univerzit. Nabízíme pozice pro studující i pro vystudované vědce a vědkyně, stačí se přihlásit. Každý rok a prakticky v každém okamžiku byste u nás napočítali tisíc takových lidí.
Stále hledáme novou fyziku. Pracovat s týmy z Česka je radost, říká šéfka CERNu
Číst článek
Jaké to vůbec je, řídit takhle velkou instituci?
Nemám úplně srovnání, protože jsem nikdy nevedla žádnou soukromou firmu. CERN je otevřené prostředí, protože věda je velmi demokratická. To, co se počítá, jsou myšlenky, nápady. Když na správnou věc přijde nejmladší student, spolupracovníci a experimenty jdou za ním. Skutečné vedoucí pozice nepřicházejí shora. Samozřejmě tu máme management, ředitelství, ale ve vědecké rovině je to převážně týmová práce.
Otevřenost a mezinárodní spolupráce jsou možná v posledních letech trochu v ohrožení. Některé země jsou podezřelé z toho, že zneužívají vědecké výsledky, jinde zase není na vědu dost peněz. Odrazilo se to i v CERNu?
Stejně jako každá instituce a stát na světě jsme si prošli těžkými obdobími, ať už to byla pandemie nebo geopolitické problémy. Myslím si, že CERN ustál tyto krize poměrně dobře. Sice jsme měli finanční potíže, ale teď už jsme zpátky na trati. Ráda bych zdůraznila, že i Česká republika přispívá CERNu nejvyšší kvalitou – mám na mysli vědu, průmyslovou spolupráci, technologie a tak dále. Je opravdu radost mít takové spolupracovníky, jako jsou ti z Česka.
