Cesty do USA, Velké Británie a Irska. Diplomatický pas komunistického pohlavára pomáhá tři dekády od sametové revoluce objastnit kontext snah československých komunistů prolomit diplomatickou izolaci.
Zdeněk Svěrák s Ladislavem Smoljakem počátkem 70. let vyhlíželi v Malostranské besedě, kdy už konečně přijde Jan Werich do Divadla Járy Cimrmana. A jednou skutečně přišel.
Českoslovenští umělci se tehdy v Provolání československých výborů uměleckých svazů vymezili proti Chartě 77, která vyzývala tehdejší komunistický režim k dodržování lidských práv.
I prostředí Rudého práva, kterého byl do roku 1968 šéfredaktorem, mu nakonec přišlo málo levé, takže stál u zrodu vypjatě levicového časopisu Tribuna. Do čela Rudého práva byl postaven znovu v 1975.
Obvodní státní zastupitelství ve středu ukončilo trestní stíhání tří komunistických pohlavárů. Miloš Jakeš zemřel, u Lubomíra Štrougala a Vratislava Vajnara posudky prokázaly duševní nemoc.
Trestní stíhání zahájil loni policejní Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu. Kladl jim za vinu zneužití pravomoci, a to v souvislosti s používáním střelných zbraní na hranicích.
Zemřel někdejší generální tajemník ÚV KSČ Miloš Jakeš. Komunistickému politikovi by bylo v srpnu 98 let. Jakeš byl jedním ze symbolů konce komunistického režimu v bývalém Československu.
Když komunisté popravili její matku, bylo Janě 16 let. Naposledy ji viděla večer před popravou. A svého otce Bohuslava Horáka, kterému se podařilo utéct už při zatčení manželky, až za dlouhých 17 let.
Proces proti Miladě Horákové a jejím údajným společníkům ve smyšlené trestné činnosti byl před 70 lety především velkým divadlem. Svou roli v něm dostala i mladičká prokurátorka Ludmila Brožová.
Město Pečky na Kolínsku odebralo čestné občanství někdejšímu generálnímu tajemníkovi Ústředního výboru Komunistické strany Československa Miloši Jakešovi.
