„Evropa funguje nejlépe v krizích, to jsme koneckonců viděli v roce 2022 v souvislosti s ruskou válkou proti Ukrajině. Věřím, že americký tlak pomůže Evropě se trochu probrat,“ říká Václav Bartuška.
Česko bude muset podle zvláštního zmocněnce pro energetickou bezpečnost na přechodnou dobu, než se postaví nové zdroje, vyjednat tzv. kapacitní platby pro část uhelných nebo i plynových elektráren.
„Větší krok přijde v únoru, kdy končí dovoz produktů z Ruska, čili dieselu a benzinu, do EU. To bude složitější než náhrada ropy,“ říká Václav Bartuška, velvyslanec pro otázky energetické bezpečnosti.
Může se Česko spolehnout na unijní státy? Co může pro zvládnutí krize dělat každý z nás? A hrozí, že budou unijní ministři prosit v Moskvě o plyn? O tom všem je toto vydání Bruselských chlebíčků.
„Myslím, že národní vlády v Evropě ponechaly velkou volnost trhu. Dopadem pandemie a hlavně války na Ukrajině bude, že se národní státy mnohem víc vrátí do energetiky,“ předpokládá zmocněnec.
„Argumenty, které Gazprom dává, působí dojmem, že někdo narychlo sepisuje vysvětlení kroků, které učinil Vladimir Putin,“ říká Václav Bartuška, zvláštní velvyslanec pro energetickou bezpečnost.
„Musíme být připraveni na možnost, že ruský plyn může být třeba zítra vypnut. A dělat k tomu kroky, abychom se zbavili závislosti, ale pokud možno tak, aby to nestálo úplně všechno, co máme.“
„Růst cen je způsoben rychlým oživením trhu, a to nejen v Evropě. Pak obrovskou nejistotou, protože nikdo neví, jestli přijde další vlna lockdownů, nebo ne,“ vysvětluje Václav Bartuška.
Rozvoj jaderné energetiky, ale i dalších energetických zdrojů je klíčovou otázkou, která čeká na rozhodnutí současné vlády. Měli bychom stavět nové bloky jaderných elektráren Dukovany a Temelín?