„Rozhodnutí Benjamina Netanjahua osvobodit zajatce vojenským nátlakem místo dosažením dohody znamená, že se vrátí ke svým rodinám v rakvích,“ uvedl mluvčí ozbrojeného křídla Hamásu Abú Ubajdá.
Jeden z největších sporů se podle Reuters týká takzvaného Filadelfského koridoru, což je oblast u hranic mezi Egyptem a Pásmem Gazy, kde Hamás podle Izraele pašuje zbraně ze zahraničí.
Izraelská armáda informovala, že podniká preventivní letecké útoky v Libanonu proti cílům Hizballáhu, protože hnutí připravuje útok proti Izraeli, informují The Times of Israel.
Při jednom ze střetů v Rafahu se podle armády na vojáky chystala zaútočit skupina ozbrojenců, čehož si vojáci všimli, a přivolali proto dron, který skupinu zasáhl.
„Bývalí teroristé se mohou stát mírotvůrci, kteří dostávají Nobelovu cenu za mír. Ať to byl Mandela, Arafat nebo Begin,“ soudí expert. „Palestince by mohl vést Barghútí.“
Novým vůdcem Hamásu bude Jahjá Sinvár, který nahradí předchozího šéfa Ismáíla Haníju. Ten zemřel 31. července po výbuchu, který Hamás připisuje Izraeli. Sinvár doposud vedl Hamás v Pásmu Gazy.
Hamás tvrdí, že v budově školy byli vysídlení Palestinci, kteří utekli před boji a izraelským bombardováním. Izraelská armáda uvedla, že budovu bývalé školy používali ozbrojenci Hamásu.
Ve svém prvním veřejném vystoupení od vzdušného úderu na šéfa Hamásu ze středečního rána premiér Benjamin Netanjahu dodal, že Izrael je připraven na všechny scénáře a čekají jej náročné dny.
Podle íránských oficiálních míst Izrael tvrdě zaplatí za smrt vůdce Hamásu Ismaíla Haníji. „Kdyby k odvetě došlo, bude to poměrně krátký a cílený útok,“ domnívá se velvyslankyně.
Izraelská armáda v prohlášení napsala, že cílila na „velitelské středisko Hamásu“ uvnitř komplexu školy v centrální části pásma. Škola byla podle armády využívána k útokům na izraelské vojáky.
Nejasnosti kolem osudu velitele Dífa pokračují. Izrael ani Hamás stále nepotvrdily, jestli je Díf po náletu po smrti. Připravovaný atentát byl součástí nové vlny izraelské ofenzivy v pásmu Gazy.
Klíčovým pokrokem je podle komentátora Washington Post souhlas obou stran s prozatímní správou Pásma Gazy silami podporovanými Palestinskou autonomií ve druhé etapě plánovaného příměří.
Ačkoli proti projednávaným podmínkám dohody se staví krajně pravicoví izraelští ministři Becalel Smotrič a Itamar Ben Gvir, ostatní členové kabinetu je mohou snadno přehlasovat.
Úřady podle sdělení izraelské nevládní organizace Peace Now schválily zabrání půdy o rozloze 12,7 kilometru čtverečního v údolí Jordánu. Jedná se o největší zábor od dohody z Osla z roku 1993.
Humanitární organizace jsou ale podle šéfa Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí Martina Griffithse na tuto možnost dostatečně připraveny.
„Netanjahu se opírá o ultraortodoxní strany. Bez nich by vládu nesestavil," řekl pro Český rozhlas Plus blízkovýchodní zpravodaj Českého rozhlasu Štěpán Macháček.
Nárůst incidentů vzrostl loni po 7. říjnu, kdy zaútočilo palestinské teroristické hnutí Hamás na Izrael. Uvedla to Bianca Loyová ze střediska RIAS, které antisemitské nálady v Německu sleduje.
„Jsme na prahu rozšíření války,“ řekl Borrell novinářům. Hizballáh podporovaný Íránem začal na Izrael útočit nedlouho po teroristických útocích hnutí Hamás na Izrael z loňského 7. října.
Izraelská armáda v neděli oznámila, že každý den na 11 hodin v úseku, který je důležitý pro humanitární pomoc, přeruší boje. Pomoc se hromadí na hraničním přechodu Kerem Šalom.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu rozpustil válečný kabinet, ze kterého odešel opoziční politik a bývalý náčelník generálního štábu Beny Gantz. Zároveň sílí tlak na předčasné volby.