Izrael ztrácí Ameriku
Jedním z důsledků války v Gaze je upadání mezinárodního postavení Izraele, a to i v očích spojenců. Projevuje se to i ve Spojených státech, které dosud patřily k nejpřednějším partnerům Jeruzaléma. Zhoršení vztahů Ameriky vůči Izraeli se projevuje na americké levici i pravici, u strany demokratické i republikánské, i v širší společnosti. Válka v Gaze je možná jen jeden faktor této proměny, protože probíhá už zhruba deset let.
Zejména v poslední době lze u téměř všech dotázaných skupin dokumentovat pokles podpory Izraele zhruba o 20 procentních bodů.
U většiny to znamená, že se dostala pod 50 procent, přičemž většinou lidé chápou věc tak, že buď podporují Izrael, nebo Palestince, aniž by se rozlišovaly nějaké jemnosti – například být pro Palestince, ale proti Hamásu.
Všeobecný posun
Nejvýraznější je tento posun u lidí, kteří se považují za voliče demokratů, a ještě více pokud se označují za ideologicky progresivní. Uvnitř demokratické strany se vyprofilovalo silně levicové křídlo, které kritiku Izraele považuje za důležitou součást svého pohledu na svět. Izrael nevnímají jako bránící se demokracii, ale jako poslední pozůstatek kolonialismu.
Je to válečný hrdina, řekl Trump o izraelském premiérovi. ‚A já jsem asi taky,‘ dodal
Číst článek
Obecně se dá říci, že tento trend podporují hlavně mladší lidé, levicovější voliči a voliči z některých menšinových skupin, zejména američtí muslimové. Ti navíc hrají v americké politice i společnosti stále silnější roli.
Jenže zatímco obrat je u demokratů očekávatelný a snadno vysvětlitelný, podobnou tendenci vidíme i u republikánů. Republikánské sympatie pro Izrael trvaly navzdory skutečnosti, že naprostá většina amerických Židů dlouhodobě hlasovala a hlasuje pro demokraty a republikány za jejich politiku nikdy neodměnili zvýšenou přízní.
Hlavní proud republikánské strany už od studené války viděl v Izraeli strategického i hodnotového spojence, ať už šlo o tradiční republikány, neokonzervativce nebo evangelikály.
Teď se stále častěji objevují republikánské osobnosti, které se vyjadřují otevřeně protiizraelsky. Takové hlasy existovaly vždy, ale zůstávaly na okraji.
Statisíce Palestinců do Afriky a Asie. Šéf Mosadu chtěl, aby USA pomohly s vysídlením Pásma Gazy
Číst článek
Pocházely z nejrůznějších ideologických proudů, třeba různých tradicionalistů a „paleokonzervativců“, kteří svůj poměr k Izraeli vnímali i v kontextu svých antipatií vůči judaismu nebo Židům. Jiní zase patřili k izolacionistům a neviděli důvod, proč by USA měly podporovat nějaký stát daleko v zámoří.
Tyto postoje se nyní objevují v nové podobě. Třeba libertariánský kongresman Tom Massie vidí vztah s Izraelem jen jako málo výhodnou transakci – Amerika na ní nevydělává dost a místo toho je nenáviděna v muslimském světě. Zajímavější jsou lidé, kteří patří k Trumpovu hnutí MAGA, ale liší se od prezidenta svými antiizraelskými názory.
Otázka generace
Jsou to často influenceři a podcasteři jako Tucker Carlson nebo Joe Rogan, ale i aktivní politici, jako je republikánská členka Kongresu Marjorie Taylor Greenová. Ti navazují na starší krajně pravicové proudy uvnitř republikánské tradice, včetně různých xenofobních a konspiračních postojů.
Případně jim vadí to, co by mělo teoreticky imponovat progresivcům. Třeba skutečnost, že v Izraeli zákonodárci podporují, zejména ve srovnání s regionem, práva LGBT komunity, umožňují potraty a tranzice.
S levicí tuto staronovou pravici spojuje odpor k angažovanosti USA ve světě a k válkám obecně - v době Trumpova rozhodnutí bombardovat Írán mluvili o tom, že Amerika se v rozporu se svými zájmy nechává zatahovat do vojenského dobrodružství ve prospěch jiného státu.
Nejvýraznějším faktorem v celém posunu je generační předěl. Lidé, jako Biden i Trump patří ke generaci, kterou formoval jiný obraz Izraele než nejen v případě mladých Američanů, ale dokonce už i střední generace.
Trump rozhodl, že USA opět vystoupí z UNESCO. Vadí mu postoje k Palestině a Číně i k liberalismu
Číst článek
Proto se také pravicově populistická republikánka Taylor Greenová shodne s jinak umírněnou demokratkou Amy Klobucharovou, potenciální kandidátkou na prezidenta. Určitou lhostejnost vůči vztahům s Izraelem dává najevo i korunní princ republikánů J. D. Vance.
Dalším faktorem je rozdíl v používání médií – starší Američané věří tradičním médiím, mladší je považují za pomalé a nespolehlivé a více dají na informace ze sociálních médií a podcastů. Tam často uspějí spíše krajní podoby podání reality, mísené s pocity a osobními postoji.
Pro Izrael je spojenectví s USA, nejen kvůli zbrojní pomoci, důležitější než pro Spojené státy. Mnohé z toho, co vede k ochlazování vztahů Američanů k Izraeli, pravděpodobně zůstane v platnosti i poté, co skončí tato válka.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
80 let pro každého
Petr Holub
Předvolební karikování mezinárodního dění se nám může vymstít
Lukáš Jelínek
Rusko porozumí jen jazyku vojenské síly. Dál bude zkoušet slabiny NATO
Libor Dvořák
Sny o zdanění bohatých končí dražším životem pro všechny
Julie Hrstková