Vánoční dárek nemusí být jen svetr či kniha. Mezi lidmi jsou stále oblíbenější e-shopy charitativních organizací. Jednou z těch, které se tomu věnují, je ADRA.
Úhynů včelstev v Česku přibývá. Zatímco dříve přicházeli včelaři zhruba o desetinu včelstev ročně, v současnosti úhyny dosahují 20, někde i 30 procent. Důvodem jsou roztoči způsobující nemoc varroázu.
„Včelstvům se relativně dařilo, s tím, že letos nebyl úplně příznivý rok na vytáčení medu pro včelaře, takže včelaři měli spoustu práce s medem,“ vysvětluje včelař Martin Paleček.
Včelaři budou moct díky nové online platformě zamířit se svým včelstvem na plochu vhodnou k opylování. Ze služby budou čerpat jak zemědělci, tak Vídeňané, kteří získají kvalitní med.
V Česku se poprvé objevila sršeň asijská, invazivní druh, který zabíjí včely přímo v úlu. Ve čtvrtek si několika všimli lidé v Plzni a ochránci přírody v pátek ověřili, že opravdu jde o tento druh
Autoři studie tipují, že na pobřeží Atlantiku došlo k náhlé změně počasí, třeba nečekanému mrazu. Výzkum tak může pomoct i při ochraně včel – konkrétně při úvahách, jak je chránit před změnou klimatu.
Většině včelařů končí letošní sezona. Poslední med už mají vytočený a připravují včelstva na úspěšné přezimování. Medu je ale podle některých méně než loni.
Městských včelařů v Česku přibývá. Například v Praze včelaří téměř tisícovka lidí. Podmínky přitom můžou být díky rozmanité zeleni ve městě příznivější než na venkově.
David Matásek je dlouhodobým hercem Národního divadla, ale známý je i z televizní obrazovky. Před kamerou hraje často detektivy, v soukromí hledá hlavně řád a klid.
Přibližně 30 procent potravin, které se dostanou na náš stůl, tam jsou díky včelám, motýlům a netopýrům. Ty právě nejvíce ohrožuje klimatická krize a s ní spojené rostoucí teploty.
Včely jsou při opylování velmi efektivní, ale z hlediska biodiverzity mohou potenciálně spíše škodit. Vytlačují totiž méně početné včely samotářky, čmeláky, motýly, můry nebo mouchy.
V českém tisku se v úterý dočtete, že přes tisíc českých firem koupili v prvním pololetní tohoto roku zahraniční podnikatelé. Za téměř čtvrtinou stáli Slováci, píše Právo.
V chování včelích dělnic se může ukrývat klíč k pochopení alkoholové závislosti. Vědci zjistili, že včely stejně jako lidé mají po odnětí alkoholu abstinenční příznaky, všímá si server ABC News.
„Po zazimování v loňském roce docházelo k úhynům. Došlo ke snížení stavu včelstev o 20 %, což je asi 130 tisíc včelstev a letos je situace obdobná,“ dodává předsedkyně Českého svazu včelařů.
V českém tisku se v sobotu dočtete, že ve vojenských lesích by mohly najít útočiště včely. Bývalé vojenské újezdy jsou díky zachovalé přírodě pro jejich chov ideální, píše regionální Deník.
Nejvyšší ztráty včelstev byly zjištěny v Moravskoslezském kraji (35,2 procenta) a Olomouckém kraji. Nejnižší ztráty evidovali včelaři v Pardubickém kraji (10,8 procenta) a na Vysočině (12,3 procenta).
Evropská agentura pro bezpečnost potravin (EFSA) zveřejnila v lednu zprávu, ve které vyjádřila obavy, že látka je toxická pro lidi a je přítomna v příliš velké koncentraci v podzemních vodách.
Hniloba je stejně jako včelí mor považována za nebezpečnou nákazu, pro člověka však nebezpečná není. Počátkem června se objevila u včelstva v Dolních Štěpanicích na Semilsku.
Postřiky proti plevelům nebo broukům do přírody nepatří, říká včelař Augustin Uváčik. „Včely je detekují. Na takové rostliny vůbec neletí, a pokud se včela kontaminuje, raději zemře mimo úl,“ dodává.
V květnu způsobil postřik na řepce v Šenově u Ostravy úhyn tisíců včel. Agrární analytik Petr Havel k tomu říká, že jde v celkovém kontextu jen o mizivý počet, jak uvedl v rozhovoru pro iROZHLAS.cz
Ostrava/Šenov||Petr Dušek, lac|Zprávy z domova|Aktualizováno
Postřik na řepku v Šenově zničil více než 200 včelstev. „Zaprvé se nemůže točit med, zadruhé budou hlavně ztráty na výnosech,“ dodal předseda šenovských včelařů Karel Lupa.