Když se včela kontaminuje pesticidy třeba z řepky, raději zemře mimo úl, říká uznávaný včelař
Med, který se produkuje na městských střechách, je podle včelaře kvalitnější než venkovský. Augustin Uváčik je nejen velkým propagátorem střešního včelařství, odborná veřejnost ho navíc považuje za nejvýznamnějšího střešního včelaře na světě.
„Je to dáno tím, že zemědělská činnost mimo město je velmi intenzivní,“ vysvětluje svůj předpoklad v pořadu Hovory Českého rozhlasu Plus včelař Augustin Uváčik.
„Například na neustále zmiňovanou řepku, ale týká se to i kukuřice a dalších plodin, se dnes používají postřiky proti plevelům nebo proti broukům. Jsou to látky, které vůbec do přírody nepatří a včely je velmi dobře detekují. Na takové rostliny buď vůbec neletí, a pokud už se včela kontaminuje, raději zemře mimo úl,“ dodává.
Střešní včelařství není v Čechách novodobým trendem. V minulosti to byly instituce, například banky, které si včely chovaly ze symbolických důvodů. I dnes je možné najít včelstva na střechách některých firem.
Mají včely rády řepku? ‚Ano, protože začátkem jara nic jiného v krajině není,‘ říká agrární analytik
Číst článek
„Většinou to mají jako své PR, jakýsi verbuňk. Mnohdy si také uvědomují ochranu přírody. Banky je mají symbolicky podle dřívějších kampeliček, kde byla včela obrazem klienta ve smyslu ‚budeš pracovat, nosit nám peníze a všichni budeme prosperovat‘. V dolní části Václavského náměstí je každý pátý dům označený motivem včely,“ říká Uváčik.
A poznamenává, že také k budově pražské filharmonie patří včely historicky, jejich motivy se objevují na vitrážích a sochách.
První úl jen na pár hodin
Začátky ve světě uznávaného střešního včelaře jsou spojené s dětskými zážitky. „Včely byly hodně zlé a všichni jsme se jich báli. Ale mě to i přesto strašně zajímalo,“ vzpomíná na včelstvo, které jeho dědeček choval na Slovensku.
„První osvícení, jak tomu říkám, přišlo, když mi bylo 12 let. Tehdy jsem na jižní Moravě v meruňkovém sadě nad sebou uslyšel zvuk motoru. Když jsem se podíval, uviděl jsem létající talíř. Byl to roj,“ vypráví.
Včelstvo třikrát zakroužilo nad jeho hlavou a usadilo se na stromě. Budoucí včelař si pak přinesl z půdy úl a založil si chov. Ale jen na pár hodin.
„Můj první roj mi hned odlétl. Později jsme zjistil, že to byly včely, které migrují s neoplozenou matkou, tedy takzvaný druhoroj. O ten snadno přijdete,“ vysvětluje.
Do týdne si Uváčik pořídil další od včelaře. Něž se dostal na oborovou školu v Nasavrkách, měl už patnáct úlů.
Poslechněte si celé Hovory s hostem Augustinem Uváčikem a zjistíte mimo jiné, jak výzkum včel pomáhá rozvoji komunikačních technologií, včetně systému GPS a zavádění autonomních automobilů.
