Taková čísla nepamatují. Českým včelařům přes zimu uhynula třetina úlů, medu může být nedostatek
Včelaři se vypořádávají se škodami po letošní zimě. Podle svazu včelařů zemřel rekordní počet včelstev, a to čtvrt milionu, uhynula víc než třetina všech evidovaných. Za úbytkem je hlavně infekční nemoc varroáza, kterou způsobují roztoči. Číslo ale může být ještě vyšší, průzkum totiž svaz mezi členy provedl během ledna a února. „S varroázou se dá včelařit,“ říká ale optimisticky předsedkyně Českého svazu včelařů Jarmila Machová.
Máte k dispozici aktuální čísla, která by skutečně potvrzovala, že ten úhyn je rozsáhlejší?
Ne, aktuální čísla nemáme. To jsou jenom telefonáty, zprávy z celé republiky od našich funkcionářů, ale konkrétní čísla samozřejmě nemáme, protože už březen, duben, to už se ty stavby mění, jak přichází jaro, včely jdou do rozvoje a matka začne plodovat. Tam už se potom mění stavy, takže nemáme.
Nebudete je nějak v dohledné době je pořizovat?
Nejde to. Teď je květen, to je nejdůležitější měsíc pro včelaře, teď se včely rozvíjejí a mění se počty včelstev směrem nahoru. My budeme konkrétní čísla vědět až tak v říjnu, protože k 1. září je jediné datum, kdy je povinnost včelařů hlásit stavy včelstev na Českomoravskou chovatelskou společnost, takže stavy budeme vědět až na podzim. Ustálí se a budeme vědět, kolik je zazimováno.
Co znamená ten rekordní počet uhynulých včelstev, čtvrt milionu, které nepřežilo letošní zimu?
Pracuji pro svaz už 30 let, takže od roku 1993, kdy jsem na svazu, tak takto velké úhyny nepamatuji. Jeden velký byl v roce 2007, 2008, ten byl taky asi třetinový, ale nebyl tak masivní, jako je letos.
Za většinu úhynů tedy může varroáza?
Ano, to je prapůvodce úhynu. Když včelař najde prázdné úly na stanovišti, tak to znamená, že včely opustily úl, protože nemocné uhynou v přírodě. A to je znak varroázy.
Tato infekční nemoc je ale pro včelaře strašákem už spoustu let. Proč je tak těžké ji porazit?
Neporazíme jí. My jí můžeme tlumit, a to děláme. S varroázou se dá včelařit, ale včelaři musí dodržovat veterinární předpisy, metodiku kontroly zdraví a monitorovat svá včelstva během celého roku a vždycky zasáhnout, když vidí, že se varroáza rozšiřuje. Je to na včelařích.
Produkce medu
To znamená, že s ní nedostatečně bojují, že nedodržují ta opatření?
Dá se to taky tak říct, že si včelaři někdy myslí, že všechno v pořádku a ono to potom není. Pak už je pozdě na to dělat nějaké zásahy.
Včelstva v celé republice ničí varroáza. Na Ústecku uhynuly tři čtvrtiny včelstev
Číst článek
Jak finančně náročné je pak pro včelaře obnovit včelstvo?
Finančně náročné to je. Pokud mu uhynula všechna, třeba padlo celé stanoviště, což není výjimkou, tak musí nakoupit oddělky od svých kolegů. A oddělek, to je takové to malé včelstvíčko na třech rámkách, stojí okolo tří tisíc, takže to je skutečně drahá záležitost.
Těm, kterým neuhynulo všechno, tak ze svých včelstev, která přezimovala, si oddělky mohou během včelařské sezóny udělat, nejlépe už teď na jaře.
Jaké dopady budou mít úhyny včelstev? Ohrozí letošní produkci medu?
Je pochopitelné, že pokud je méně včelstev, tak bude i méně medu, ale všechno záleží na počasí. Může být krásné počasí, úplně ideální pro včely, a toho medu může být dost, ale může to být také úplně naopak, že se k tomu ještě přidá špatné počasí. Ale to my teď nemůžeme říct.
Odvine se od toho pak i cena?
Já o ceně nesmím mluvit, protože Úřad pro ochranu hospodářské soutěže mi to zakázal. Ale samozřejmě je pochopitelné, že cena se bude pohybovat podle toho, čeho je dostatek a čeho je nedostatek. Je to logické.
