„Říkají sice, že se rozhodli odejít, ve skutečnosti jsou ale vyhozeni,“ říká analytička a odbornice na oblast Sahelu o ohlášeném stažení francouzských vojenských jednotek z Mali.
Jak prezident Rúhání řekl před odletem, vztahy Iráku s Íránem se nedají srovnat s těmi, jaké Bagdád má se Spojenými státy, které označil za okupační mocnost nenáviděnou v celém regionu.
SLEDUJEME ONLINE: Spojené státy v reakci na údajný chemický útok ve městě Chán Šajchún v provincii Idlib zaútočily na leteckou základnu na západě Sýrie. Cílený útok nařídil prezident Donald Trump, který v projevu vyzval k ukončení krveprolití v blízkovýchodní zemi. Syrská státní televize útok potvrdila a označila jej za "americkou agresi". Podle syrské státní agentury si útok si vyžádal nejméně devět životů, včetně čtyř dětí z oblasti poblíž základny, několik zraněných a výrazné materiální škody. Zatímco syrská opozice a partneři Spojených států krok uvítali, Rusko ho považuje za protiprávní a po Washingtonu bude požadovat vysvětlení.
Francie vojensky zasahuje ve Středoafrické republice. Oznámil to prezident François Hollande. Ve svém prohlášení uvedl, že cílem akce je především záchrana lidských životů. Ve středoafrické metropoli Bangui zahynulo včera sto lidí. K intervenci dala v noci na dnešek souhlas Rada bezpečnosti OSN.
Spojené státy se dál připravují na vojenskou intervenci v Sýrii, která má být odvetou za údajný chemický útok u Damašku. Prezident Barack Obama ale zatím nedal rozkaz k útoku. Během noci situaci konzultoval s dalšími světovými politiky. Případný úder podporuje Británie, Francie i Liga arabských států. Proti je Čína, Írán a hlavně Rusko. Na místech údajných chemických útoků u Damašku bude i dnes pokračovat ve vyšetřování tým expertů OSN.
Spojenci jsou připraveni k útoku v Sýrii, Německo ale stále váhá, jaký postoj k vojenské intervenci zaujmout. Eskalace konfliktu necelé čtyři týdny před německými volbami se stala noční můrou lídrů všech hlavních parlamentních stran.
Spojené státy neplánují invazi pozemních vojsk v Sýrii. Prohlásil to prezident Barack Obama. Washington prý vyvíjí tlak na Damašek jinými způsoby. Spekulace o možném zásahu amerických jednotek přichází ve chvíli, kdy Spojené státy oznámily, že mají důkazy o užití chemických zbraní v syrském konfliktu.
Západoafrické státy ze sdružení ECOWAS pošlou své vojáky do Mali už v pondělí. Jejich misi schválila Rada bezpečnosti OSN už v prosinci, jednotky ale měly do země dorazit až na podzim. K akci je ale přiměla Francie. Ta své vojáky do Mali už poslala a vládní jednotky s jejich podporou znovudobyly první části území. Podle prezidenta Francoise Hollanda zůstanou Francouzi v Mali až do úplné porážky teroristů západoafrické Al-Káidy.
Situace v Sýrii stále více připomíná situaci v Bosně v 90. letech. Prohlásil to britský ministr zahraničí William Hague. Jak řekl, jeho vláda nevylučuje použití vojenské síly s cílem syrský konflikt zastavit. Proti zahraniční intervenci ale dlouhodobě vystupují Rusko a Čína s argumentem, že takový krok by krizi naopak prohloubil.
Rusko vylučuje možnost zahraniční intervence v Sýrii. Moskva je podle ministerstva zahraničí kategoricky proti jakémukoli zásahu zvnějšku. Zároveň odsoudila vypovězení syrských diplomatů z řady zemí, kterým zahraniční vlády reagovaly na masakr v syrském městě Húlá.
Francouzský prezident Francois Hollande nevylučuje možnost vojenské intervence v Sýrii, i když pouze pod hlavičkou OSN. Francie také oznámila vyhoštění syrské velvyslankyně a hodlá vyvíjet tlak na Rusko, aby souhlasilo se zpřísněním sankcí vůči Sýrii.
Afghánský prezident Hamíd Karzaí dnes v Paříži jedná s prezidentem Sarkozym. V sázce je další přítomnost francouzských jednotek v této zemi. Včera se přitom Francie rozloučila se čtyřmi vojáky zabitými v Afghánistánu.
Syrský režim opouští i poslední tradiční spojenci. S představiteli opozice začal vyjednávat už i Írán. A Liga arabských států vyhrožuje tvrdými ekonomickými sankcemi, pokud okamžitě neskončí vojenské akce proti civilistům a opozici. Francouzský ministr zahraničí dnes varoval před jednostrannými kroky a vyzval k řešení krize na půdě OSN.
Pokud Západ podnikne vojenskou akci v Sýrii, vytvoří si tím prý nový Afghánistán a celý Blízký východ zachvátí zemětřesení. Britskému listu Sunday Telegraph to řekl syrský prezident Bašár Asad ve vůbec prvním rozhovoru, který poskytl západním novinářům od vypuknutí nepokojů před sedmi měsíci.
Pokud se Západ rozhodne řešit syrskou krizi vojenskou intervencí, Turecko by mohlo takovou akci podpořit. S odvoláním na turecké oficiální zdroje o tom píše blízkovýchodní tisk. Turecký ministr zahraničí Ahmet Davutoglu v týdnu jednal se syrským prezidentem Bašárem Asadem. Tlumočil mu postoj Turecka, které údajně ztrácí se Sýrií trpělivost a nebude prý bránit Západu ve vojenském úderu.
V Libyi se revoluce proti Muammaru Kaddáfímu mění na občanskou válku. Oběti přibývají a střety mezi lépe vyzbrojenou armádou a odhodlanými povstalci jsou čím dál tím krvavější. Zároveň se stupňuje debata na Západě, zda s tím něco udělat a případně co. Jedna z velmi diskutovaných možností je vojenský zásah.
Západní mocnosti se snaží najít společný postoj k situaci v Libyi. Jedná o ní Rada OSN pro lidská práva i Rada bezpečnosti OSN, opatření zvažují v Budapešti také ministři obrany Evropské unie a mimořádnou schůzku velvyslanců NATO svolal i generální tajemník aliance. Kaddáfí se nechce vzdát. Počet obětí nepokojů se podle některých odhadů vyšplhal už ke dvěma tisícům. Na evakuaci čekají v zemi desetitisíce cizinců.
Napjatá situace je nadále v západoafrickém Pobřeží slonoviny. Sílí zahraniční tlak na samozvaného prezidenta Laurenta Gbagba, který neuznal porážku v listopadových volbách a od té doby odmítá předat moc. Organizace spojených národů zároveň upozornila, že strach z eskalace násilí už přiměl kolem čtrnácti tisícovek vesničanů k útěku do sousední Libérie.