„Je to nešťastné. Na druhou stranu má rada tři měsíce na to, aby zvolila nového generálního ředitele. I kdyby nezvolila do 6. srpna, tak stále existuje institut prozatímního ředitele,“ říká Potůček.
„Vždyť ti lidé špatně zvolili, nebo dokonce záměrně špatně zvolili Jana Součka, po roce a půl tohoto svého člověka odvolali – ale nevyvodili z toho pro sebe žádnou odpovědnost, aby třeba rezignovali.“
Fridrich, nebo Chudárek. Ředitele ČT musí radní volit znovu. „Jednotlivé frakce tam spolu válčí, to je možná silné slovo, ale ten spor tam je,“ popisuje pro Radiožurnál předseda Rady ČT Karel Novák.
Bývalý šéf ostravského studia ČT Miroslav Karas a výkonný ředitel ČT Sport Jiří Ponikelský nedostali ani jeden hlas a pro předsedkyni dozorčí rady CNC Libuši Šmuclerovou hlasoval jeden radní.
„Ideální generální ředitel by měl v sobě spojovat manažera a tvůrčího člověka,“ popisuje bývalý generální ředitel ČT Petr Dvořák v rozhovoru pro Český rozhlas Plus.
Češi v osmi zemích, kde nepůjde volit korespondenčně, budou moct zřejmě hlasovat postaru, tedy prezenčně na zastupitelských úřadech. Podle odhadu v takových regionech žijí desítky Čechů.
Poslanci mají v pátek ukončit jednání o vládním návrhu na zavedení korespondenční volby pro Čechy žijící v zahraničí. Čeká je pevné hlasování, které prosadila pětikoalice.
Předseda klubu TOP 09 Jan Jakob je přesvědčen o tom, že Sněmovna věnovala korespondenční volbě dostatek času. Naopak podle předsedkyně frakce ANO Alena Schillerová chce koalice opozici umlčet.
Zavedení možnosti korespondenční volby pro Čechy žijící v zahraničí je ve Sněmovně před závěrečným schvalováním, mohlo by se uskutečnit ještě tento měsíc.
Korespondenční volbu ze zahraničí by podle předlohy mohli využít čeští občané, kteří budou zapsáni u místně příslušného zastupitelského úřadu do voličského seznamu.
Sněmovna ve čtvrtek znovu projedná koaliční návrh novely, která má umožnit Čechům v zahraničí volit korespondenčně. Ve druhém čtení bude čas na pozměňovací návrhy.
Nový starosta bude muset mimo jiné řešit i dozvuky kauzy zpronevěry 46 milionů korun ze sokolských účtů. Chlumský už dříve uvedl, že chce ve funkci obnovit důvěru členské základny i veřejnosti.
V tajné volbě členů Rady České televize budou poslanci vybírat z 15 kandidátů. Šanci mají například politolog Ladislav Mrklas nebo bývalý ředitel Českého rozhlasu Vlastimil Ježek.
Ke zvolení bylo nutných nejméně 92 poslaneckých hlasů, Kala jich získal 123. Volební komise vydala 182 hlasovacích lístků, poslanec ANO Roman Kubíček se nominace těsně před tajnou volbou vzdal.
Babiš obdržel 76 z celkových 95 hlasů, tedy 80 procent. Havlíček v prvním kole volby dostal 82 z 93 hlasů. Měl tak větší podporu než bývalý premiér Babiš.
Havlíček opakovaně nebyl zvolen. Podle předsedkyně Sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) je na veškeré vstřícné kroky vládních poslanců odpovídáno nevstřícností opozice.
Nominant opozičního hnutí ANO, někdejší vicepremiér Karel Havlíček a předseda dalšího opozičního hnutí SPD Tomio Okamura (SPD) neuspěli podle očekávání ani v úterním druhém kole.
Vláda kvůli novým omezením obnovila programy COVID 2021, Nepokryté náklady nebo Antivirus B. Podle ministra obchodu a průmyslu v demisi Karla Havlíčka (za ANO) jsou podmínky benevolentnější.
Do působnosti Rady České televize náleží například jmenování a odvolání generálního ředitele a na jeho návrh ředitele televizních studií České televize, schvalování a kontrola rozpočtu.
Volby se konaly vloni v září, na potvrzení výsledků se ale muselo čekat kvůli sporům, technickým obtížím a podezřením z podvodu. Ghaního vítězství naznačily už předběžné výsledky v prosinci.
Tři ze čtyř politických stran čeká rozhodování o podobě nového vedení už tento měsíc. Příští víkend se sejde v Ostravě celostátní fórum Pirátské strany.
Šimůnková byla zmocněnkyní pro lidská práva za vlády Petra Nečase (ODS), řídila vládní sekci pro lidská práva. Pracovala také v Nadaci Naše dítě a v Českém helsinském výboru.