Protialkoholní záchytná stanice v Jihlavě má devět pokojů, lze tam ubytovat až 11 lidí. Pokoje jsou vybavené infrakamerovým systémem. O lidi se stará personál včetně sanitářů, pomoci mohou i lékaři.
Předseda ANO Andrej Babiš se znovu pokusí zdanit církevní restituce. Ministerstvo chce vylepšit záchytky na úroveň hotelů a kouření snižuje až o polovinu účinky některých léků.
Přesně před 65 lety vznikla první protialkoholní záchytná stanice na světě. U jejího zrodu stál český lékař Jaroslav Skála, který se celý život zabýval léčbou závislostí. Zařízení ale postupně ztratila svůj původní význam. Česko přitom v množství vypitého alkoholu vede evropské žebříčky.
Pro předčasně narozené sovy v záchranné stanici v Pateříně na Olomoucku vymysleli ochránci přírody speciální rehabilitaci pařátků. Cvičení už mají za sebou a nyní se chystají na odlet do volné přírody.
Situace v protialkoholních záchytných stanicích není podle ochránkyně lidských práv Anny Šabatové dobrá. Mají málo personálu, nedostatek lékařů, proti opilým používají příliš tvrdé donucovací prostředky, a navíc bývají i nepřiměřeně drahé. Pracovníci kanceláře ombudsmanky to zjistili při kontrole šesti z celkem 18 protialkoholních záchytek, které v České republice fungují.
Statistika činnosti záchytných stanic za loňský rok v první trojce zmiňuje Jihomoravský i Zlínský kraj, a to jak v počtu lidí pod vlivem alkoholu, tak i nelegálních drog. Čísla navíc nejsou kompletní, protože hodně intoxikovaných lidí končí místo na záchytce na urgentním příjmu nemocnic.
V Kladně už několik let nefunguje záchytka. Opilé lidi tak vozí městská policie do nemocnice, kde pro ně mají takzvaný expektační pokoj. Pod dohledem je tam ale mají sestry, které musí zvládat opilé a často agresivní lidi. Problém vypadá neřešitelně. Chopit se ho nechce ani Středočeský kraj, ani město.
Od příštího roku by mohla být záchytná stanice v nemocnici v Mostě. Mohlo by tam být šest až deset lůžek a také služebna městské policie. Kraj by za provoz platil zhruba tři miliony korun ročně.
Opilci dluží záchytkám stále více peněz. Noc na protialkoholní stanici nehradí zdravotní pojišťovna a účet vyrovná jen asi pětina lidí. Služby záchytek přitom často využívají bezdomovci, u kterých je šance na úspěšné vymáhání dluhu minimální.
Policisté a strážníci z Benešova budou dál vozit opilce do Příbrami nebo Kolína. Záchytná protialkoholní stanice v Benešově nakonec nebude. Důvodem je nedostatek peněz. Opilci jsou ale v Benešově velkým problémem. „Pracoval jsem šest let u policie na obvodě a vím, že Benešov potřebuje záchytku nutně,“ říká třeba Lukáš.
Ústecký kraj plánuje obnovit protialkoholní záchytnou stanici. Poslední v regionu skončila v roce 2001, kdy kvůli nedostatku peněz zavřela záchytka v Bílině na Teplicku. Opilce tak záchranáři vozí do nemocnic. Péče o ně zdržuje lékaře od toho, aby se věnovali běžným pacientům. Záměr znovu zřídit záchytku proto vítají.
Přesně před šedesáti lety, 15. května roku 1951, začala v pražském Apolináři fungovat Protialkoholní záchytná stanice, první svého druhu na světě. Zařízení mělo tehdy hlavně preventivní charakter a nabízelo alkoholikům léčbu závislosti. Metody, které legendární docent Jaroslav Skála zavedl do praxe, jsou uznávané dodnes.
V polovině května před šedesáti lety byla v pražské léčebně u Apolináře založena první protialkoholní záchytná stanice na světě. Zasloužil se o to český bojovník proti alkoholismu, tehdejší vedoucí lékař protialkoholního oddělení doktor Jaroslav Skála. Jeho metoda byla unikátní a brzy se rozšířila do celého světa. Dnes Česko postrádá původní síť ambulantních zařízení.