Na Jižní Moravě skončily vloni na záchytce více než tři a půl tisíce lidí
Statistika činnosti záchytných stanic za loňský rok v první trojce zmiňuje Jihomoravský i Zlínský kraj, a to jak v počtu lidí pod vlivem alkoholu, tak i nelegálních drog. Čísla navíc nejsou kompletní, protože hodně intoxikovaných lidí končí místo na záchytce na urgentním příjmu nemocnic.
Statistika záchytných stanic je pro Jižní Moravu a Zlínsko velmi nepříznivá. Zatímco Jižní Morava je za Moravskoslezským krajem na druhém místě v počtu lidí s otravou alkoholem, Zlínský kraj je dokonce první, a to v počtu lidí, u kterých byly v krvi objeveny nelegální drogy.
Záchytné stanice v Jihomoravském kraji loni přijaly více než tři a půl tisíce lidí pod vlivem alkoholu, podle výhledu budou letos čísla dost podobná. Ve Zlínském kraji je prognóza ještě horší. Záchytka v Kroměříži loni pomohla zhruba tisícovce lidí, za letošní první půlrok už je to ale minimálně šest set silně podnapilých, kteří v zařízení skončili.
Za "pobyt" na záchytce zaplatí třetina opilců
Žádné jednoduché vysvětlení pro tato čísla neexistuje. V Kroměříži si nárůst intoxikovaných lidí vysvětlují tím, že loni snížili poplatek za noc na 750 korun. Například v Brně totiž takový jednodenní pobyt vyjde poměrně dráž.
„Platí se přes tisíc korun za pobyt, a co se týká vymahatelnosti, tak nám to zaplatí asi třetina zachycených. Já bych řekl, že takových 90 až 95 procent je z okresu Brno, Brno-město a Brno-venkov. Z okresů jako Hodonín nebo Břeclav jsou to úplné výjimky,“ říká vedoucí brněnské záchytky Jiří Pokora.
Podle něj je to ale způsobeno hlavně tím, že dojezdový čas záchytky je dvacet minut, takže ostatní jsou buď převezeni do jiného zařízení, nebo skončí na urgentním příjmu některé z nemocnic.
Zlínský kraj vede drogovou statistiku
Ve statistikách týkajících se drog je na prvním místě Zlínský kraj, a to s velkým náskokem. Loni tam záchytné stanice ošetřily 79 lidí pod vlivem nelegálních drog. Na druhém místě skončil Jihočeský kraj se 47 případy.
Podle Marie Christovovové, hlavní sestry na kroměřížské záchytce, se většinou jedná o lidi do čtyřiceti let. „Klienti, kteří jsou takto přijímáni pod vlivem drog, nebo v kombinaci drogy a alkohol, jsou klienti mladších ročníků, zhruba od ročníku 1970 nahoru,“ tvrdí.
V dostupné drogové statistice není uveden ani jeden pacient z Jihomoravského kraje, jak ale lékaři zdůrazňují, jedná se o čísla velice orientační. Jisté podle lékařů je, že každý rok přivážejí na záchytné stanice lidi ve stále horším stavu.
Pod vlivem drog tam končí stále mladší lidé. Pokud jde o alkohol, jedná se většinou o bezdomovce. Někteří jsou pak dokonce převážení do nemocnic, kde lékaři často zachraňují jejich život. V loňské statistice se žádné úmrtí neobjevilo.
