Docházka ukrajinských dětí do českých škol a školek se zlepšila, ale někde ji stále limitují nedostatečné kapacity. Problémem je výuka češtiny. Skoro polovina ukrajinských dětí se nedomluví.
„Člověk psychicky po vězení není připraven jít hned hledat práci, protože má o sobě pochyby, a už se ví, že ho málokde vezmou,“ říká muž, který si po výkonu trestu našel práci.
Jsou to často nadané děti, kvůli poruše autistického spektra ale nedokážou komunikovat s ostatními a navazovat vztahy s vrstevníky. Jak se je daří začlenit mezi žáky na klasických základních školách?
Řecko nabízí migrantům byty, plánuje začlenění desetitisíců běženců. Děti už chodí do speciálních tříd základních škol a ti, co získají byt, budou moci zdarma posílat děti do mateřských školek.
Většina zaměstnanců vládní Agentury pro sociální začleňování začne v pondělí stávkovat. Do práce nepřijde 59 lidí ze 70. Požadují nezávislost na ministru pro lidská práva Jiřím Dienstbierovi z ČSSD a chtějí o tom jednat s premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD).
Agentura pro sociální začleňování uzavřela tříletou spolupráci s osmi tuzemskými městy, kterým pomáhala bojovat proti sociálnímu vyloučení. Tuto problematiku označuje současný koaliční kabinet za jednu ze svých priorit a do citlivých regionů se vydávají ministři, aby ujistili tamní zastupitele, že stát je nenechá samotné.
Odry na Novojičínsku chtějí vtáhnout do běžného života tamní romskou komunitu. Třinácti lidem radnice sehnala díky evropským penězům práci a do vyloučených ulic začala posílat terénní pracovnici. Náročný úkol dostala absolventka vysoké školy, která do míst, kam by někteří místní po setmění ani nevkročili, začala chodit do práce.
Na výlet z vězení se nedostane každý. Dvěma mužům z kynšperské věznice se to podařilo. Potřebovali k tomu pilku, barvy, dřevěné desky a čas. A protože zejména času je za mřížemi dost, vyrobili kulisy pro ochotnický soubor v Dobřanech u Plzně a jeli se podívat na premiéru. Své umělecké nadání hodlají využít i v civilu, a tak nějak ve skrytu duše doufají, že když dobře reprezentují věznici, mohli by se dostat na svobodu o něco dříve.
Zájem měst, která chtějí spolupracovat s Agenturou pro sociální začleňování v romských lokalitách, dalece převyšuje možnosti agentury. Vyplývá to z analýzy, kterou projednala vláda. Od července začne agentura působit v dalších 10 lokalitách. Naopak v sedmi, ve kterých před třemi lety začala, už skončí. Mezi nimi je i Přerov, kde lidé z agentury pomáhali sociálně slabším obyvatelům s hledáním bydlení, zaměstnání a také se vzděláváním.
Romové jsou největší etnickou menšinou v Evropě. Často ale nejsou integrální součástí společnosti a stojí mimo ni. V mnoha zemích přetrvávají problémy související s jejich nízkou mírou vzdělání, nezaměstnaností nebo nedostatečným přístupem ke zdravotní péči. Před měsícem navrhla Evropská komise celounijní rámec pro strategii začlenění Romů do společnosti. Dnes o něm v Bruselu jednali ministři práce a sociálních věcí zemí EU.
V den, kdy světová média přinesla zprávu o úmrtí posledního známého veterána z první světové války, Brita Claudea Choulese, který ve 20. letech minulého století přesídlil do Austrálie a dožil se 110 let, představilo české ministerstvo obrany novinky v péči o válečné veterány. Přichází i s novým projektem – začleňování válečných veteránů do civilního života.
Vládní Agentura pro sociální začleňování v romských lokalitách hodlá oznámit, ve kterých lokalitách ukončí svoji činnost. Dnes působí na 23 místech, tříletá praxe však ukázala, že její řízení a pomoc má smysl spíše v menších městech a obcích.
Desítka dalších měst bude moci použít peníze evropských fondů na začlenění Romů do společnosti. Státní agentura, která se o tuto problematiku stará, totiž rozšíří od roku 2011 svou působnost i na města jako Havířov, Chomutov, Jirkov či Kutná hora.