Na základní školy chodí 90 procent dětí ukrajinských uprchlíků. Výuka češtiny je ale nedostatečná
Docházka ukrajinských dětí do českých škol a školek se zlepšila, ale někde ji stále limitují nedostatečné kapacity. Problémem je výuka češtiny. Skoro polovina ukrajinských dětí se nedomluví. Zjistili to výzkumníci společnosti PAQ Research. Na přelomu listopadu a prosince se online dotazovali skoro tisícovky rodin ukrajinských uprchlíků, které vychovávají necelých 1500 dětí a mladistvých ve věku 3 až 17 let.
Necelá čtvrtina ukrajinských školáků se v běžných situacích česky domluví. Ale 45 procent podle informací od rodičů neumí česky téměř vůbec. Podle zjištění PAQ Research je to oproti červnu zlepšení, tehdy umělo dobře česky jen osm procent ukrajinských školáků.
Jenže šetření také ukázalo, že intenzita výuky češtiny ve školách za poslední půlrok klesá. Většina dětí má jednu hodinu denně, experti na výuku cizích jazyků doporučují dvě.
Ukrajinské děti jsou na tom také lépe s povinnou školní docházkou do českých základních škol. Podle PAQ research se situace od června výrazně zlepšila. Tehdy se v tuzemských základních školách učila je polovina školou povinných uprchlíků. Teď už je to 90 procent.
Mateřské a střední školy
Mateřské školy nebo dětské skupiny navštěvuje 70 procent ukrajinských dětí. Tam je problém s kapacitami. Hlavně ve velkých městech bylo ve školkách málo míst už dávno před ruskou agresí na Ukrajině. Podle Martiny Kavanové, která je jednou z autorek výzkumu, je proto nutné, aby stát zvyšoval počet míst ve školkách.
3:28
Válka vyhnala z domovů desítky tisíc ukrajinských uprchlíků, někteří našli útočiště i ve Staré Bělé
Číst článek
„Velká většina uprchlíků jsou maminky s dětmi, což jim brání najít si práci, aby se mohli všichni integrovat,“ podotýká pro Radiožurnál Kavanová.
Ministerstvo školství říká, že celkové kapacity škol jsou v Česku dostatečné, ale volná místa jsou nerovnoměrně rozprostřena. Resort práce a sociálních věcí plánuje podpořit vznik dětských skupin.
„Celkem je do roku 2029 na podporu dětských skupin vyčleněno dalších 8,7 miliard korun. Mimo jiné z národního plánu obnovy nebo evropského sociálního fondu,“ říká mluvčí ministerstva Jakub Augusta.
Na střední školy chodila ani ne polovina mladistvých Ukrajinců. Většina zbývajících se zatím vzdělává dálkově na ukrajinských školách.
Podle výzkumu PAQ research častěji navštěvují školy a školky ukrajinské děti, které žijí v dostatečně kvalitním bytovém bydlení. Horší docházku mají ty, které s rodiči obývají ubytovny nebo jiná podobná nevyhovující bydlení.
Pomoc OSPOD
A jak stát kontroluje povinnou školní docházku u uprchlíků ve věku 6 až 15 let? Ředitel školy dostal seznam dětí - i ukrajinských - ve věku povinné školní docházky, které byly na konci června přítomny na území dané obce. A porovnal to s počtem dětí, které přišly k zápisu. Informace o těch, které nedorazili, dostane takzvaný OSPOD, tedy Orgán sociálně-právní ochrany dětí.
Dohoda Fialy se Zelenským. Česko přijme do zbrojovek tisíce expertů z Ukrajiny, popisuje náměstek
Číst článek
„OSPOD se snaží přistupovat k této problematice primárně pozitivní cestou. Informují ukrajinské rodiny s dočasnou ochranou o naší legislativě, informují o povinnosti školní docházky a apelují na ně,“ vysvětluje ředitelka tiskového odboru ministerstva školství Lubomíra Černá. Kolik takových případů bylo, ale resort nesdělil.
Ohledně takzvaných adaptačních skupiny se ukázalo, že ukrajinské děti, které do nich v červnu chodily, se častěji dostaly do škol, než ty děti, které ve skupinách v červnu nebyly.
„Asi 40 procent dětí je teď podle rodičů dobře začleněno do českých kolektivů. Rozhodně to úzce souvisí s docházkou do škol a s účastí na skupinových volnočasových aktivitách. Ale další polovina dětí má o ně zájem. To znamená, že by bylo skvělé, kdyby měly k dispozici zdarma volnočasové aktivity, kde se mohou jak vídat s českými dětmi, tak se zlepšovat v češtině,“ dodává spoluautorka výzkumu Martina Kavanová.
Jako překážka ve vzdělávání se také ukázala malá informovanost ukrajinských rodičů. 81 procent ukrajinských rodičů se necítí dobře informováno o vzdělávacím systému a 16 procent uvedlo, že mu vůbec nerozumí.
