Nové pravidlo se ale nevztahuje na slavnostní akce, tedy například promoce. Povinnost testování dál platí na kolejích a nutné je i nošení roušek v budovách mimo učebny.
V 17 letech je mimo vzdělávací systém až třetina cizinců. Lidé bez středoškolského vzdělání jsou do budoucna ekonomickou zátěží pro stát, protože hůř hledají práci.
Od pondělní půlnoci bude nošení roušky venku povinné jen v situaci, kdy nebude možné udržet dvoumetrový odstup od ostatních. Další změny se týkají nejen maloobchodu, ale i služeb, ale například škol.
Mohu se otestovat až v salonu? Kolikrát týdně bude muset podstoupit testování moje osmiletá dcera? A co děti ve školkách? iROZHLAS.cz přináší přehled nařízení.
Nejvíc se koronavirus dotknul vysokoškoláků – pro ně byly školy otevřené jen 28 dní. Naopak nejvíc času (zhruba dvě třetiny školního roku) strávili v lavicích prvňáci a nynější druháci.
Z analýzy rovněž vyplývá, že v případě nákazy jednoho z učitelů se může infekce velice rychle rozšířit mezi ostatní pedagogy. Ve společném kabinetu je riziko dvakrát vyšší než mimo něj.
Německá kancléřka Angela Merkelová před týdnem ve středu na jednání s premiéry spolkových zemí v otázce škol ustoupila. Od pondělí je plně na regionech, jaký plán návratu do škol stanoví.
Podle návrhu ministra školství Roberta Plagy (za ANO) by se žáci a zaměstnanci škol měli testovat PCR testy každých 7-14 dní. Pro základní školy by se měly zvážit neinvazivní antigenní testy.
Podle spolkové ministryně školství Německa Anji Karliczekové koronavirová krize podtrhla, jak důležité je vzdělávání dětí umožňující současně rodičům bezproblémový výkon jejich povolání.
Podle údajů ministerstva školství se zhruba šedesát procent ředitelů základních škol shodlo na tom, že je nelimitují rámcové vzdělávací systémy, ale právě jejich vlastní.
Kdyby došlo k uzavření základních škol, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze by přišla až o 30 procent personálu. Jednalo by se o zdravotníky, kteří by s dětmi museli zůstat doma.
„I proto, aby nedocházelo rozšiřování viru, jsou veškeré školní kroužky a mimoškolní aktivity zmražené. Je logické, že by se děti neměly promíchávat ani ve volném čase,“ uvedl ministr školství.
Na čtvrtečních interpelacích ministr zdravotnictví ujistil přítomné, že dálková výuka na základních školách není v plánu. Reagoval tak na dotazy poslance Vojtěcha Munzara (ODS)
Nově by nárok na doučování speciálním pedagogem měly jen děti se zrakovým a sluchovým postižením nebo se závažnými vadami řeči, které potřebují péči logopeda.
Stejně jako na středních a vyšších odborných školkách by měla být podle návrhu i na školách základních možná vedle dálkové i kombinovaná výuka, tedy střídání denní například právě s dálkovou.
Čas vysvědčení se blíží, ale žáci mají známky jenom do poloviny března. Během distanční výuky jim učitelé posílali úkoly, ne všechny děti je však plní.
„Když se podíváme na ty manuály, velká část textu v nich jsou běžné věci, co se dělají. Tam je třeba, že se má denně vynášet koš, že se má setřít podlaha nebo větrat,“ vysvětluje Radek Sárközi.
Pokud by se školy měly otevřít s takovým opatřením, bylo by podle předsedy Asociace ředitelů základních škol Michala Černého lepší, aby raději zůstaly zavřené a pokračovaly ve výuce online.
S fyzickým nebo psychickým ubližováním ve třídě se setkává až 85 % žáků. Ukázal to průzkum společnosti Scio za uplynulý školní rok. Zúčastnilo se ho 39 tisíc dětí ze 158 základních škol.
Na prvních stupních základních škol je nedostatek mužských kantorů. Návštěvnost Národního parku Šumava začíná být problémem. Více se dočtete v přehledu tisku, který sestavil Radiožurnál.
V Česku přibývá dětí, které nastupují do základní školy po odkladu školní docházky. V loňském školním roce tvořily kolem 23 procent prvňáků, o čtyři roky dříve to bylo přibližně o čtyři procenta méně.
Loni základní školu nedokončilo přibližně 4800 dětí, většina dětí končí na druhém stupni. Kolem 20 procent dětí dostane každý rok odklad a nastoupí do první třídy déle.
Za deset let jde o nárůst o zhruba 43 tisíc dětí z původních přibližně 9100. Loni chodilo na ruštinu 52 tisíc školáků, tedy zhruba šestinásobek původního počtu.
