Podle spolkové ministryně školství Německa Anji Karliczekové koronavirová krize podtrhla, jak důležité je vzdělávání dětí umožňující současně rodičům bezproblémový výkon jejich povolání.
Podle údajů ministerstva školství se zhruba šedesát procent ředitelů základních škol shodlo na tom, že je nelimitují rámcové vzdělávací systémy, ale právě jejich vlastní.
Kdyby došlo k uzavření základních škol, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze by přišla až o 30 procent personálu. Jednalo by se o zdravotníky, kteří by s dětmi museli zůstat doma.
„I proto, aby nedocházelo rozšiřování viru, jsou veškeré školní kroužky a mimoškolní aktivity zmražené. Je logické, že by se děti neměly promíchávat ani ve volném čase,“ uvedl ministr školství.
Na čtvrtečních interpelacích ministr zdravotnictví ujistil přítomné, že dálková výuka na základních školách není v plánu. Reagoval tak na dotazy poslance Vojtěcha Munzara (ODS)
Nově by nárok na doučování speciálním pedagogem měly jen děti se zrakovým a sluchovým postižením nebo se závažnými vadami řeči, které potřebují péči logopeda.
Stejně jako na středních a vyšších odborných školkách by měla být podle návrhu i na školách základních možná vedle dálkové i kombinovaná výuka, tedy střídání denní například právě s dálkovou.
Čas vysvědčení se blíží, ale žáci mají známky jenom do poloviny března. Během distanční výuky jim učitelé posílali úkoly, ne všechny děti je však plní.
„Když se podíváme na ty manuály, velká část textu v nich jsou běžné věci, co se dělají. Tam je třeba, že se má denně vynášet koš, že se má setřít podlaha nebo větrat,“ vysvětluje Radek Sárközi.
Pokud by se školy měly otevřít s takovým opatřením, bylo by podle předsedy Asociace ředitelů základních škol Michala Černého lepší, aby raději zůstaly zavřené a pokračovaly ve výuce online.
S fyzickým nebo psychickým ubližováním ve třídě se setkává až 85 % žáků. Ukázal to průzkum společnosti Scio za uplynulý školní rok. Zúčastnilo se ho 39 tisíc dětí ze 158 základních škol.
Na prvních stupních základních škol je nedostatek mužských kantorů. Návštěvnost Národního parku Šumava začíná být problémem. Více se dočtete v přehledu tisku, který sestavil Radiožurnál.
V Česku přibývá dětí, které nastupují do základní školy po odkladu školní docházky. V loňském školním roce tvořily kolem 23 procent prvňáků, o čtyři roky dříve to bylo přibližně o čtyři procenta méně.
Loni základní školu nedokončilo přibližně 4800 dětí, většina dětí končí na druhém stupni. Kolem 20 procent dětí dostane každý rok odklad a nastoupí do první třídy déle.
Za deset let jde o nárůst o zhruba 43 tisíc dětí z původních přibližně 9100. Loni chodilo na ruštinu 52 tisíc školáků, tedy zhruba šestinásobek původního počtu.
Po dvou měsících letních prázdnin se v pondělí do školních lavic vrátí děti. Ačkoli podle odhadů ministerstva školství v novém školním roce opět ubude prvňáků, celkový počet žáků dál poroste.
Letos zatím ministerstvo školství zapsalo 14 nových soukromých zařízení, stejný počet uchazečů odmítlo. Jak zjistil Radiožurnál, kvůli této praktice zamířila k Ústavnímu soudu další stížnost.
Přečtěte si sobotní přehled tisku sestavený Radiožurnálem. Zvířata i květiny se čím dál lépe přizpůsobují životu ve městech, píší LN. Právo zase poukazuje na množení funkcionářů ve sněmovně.
Žáci základní školy v Neveklově na Benešovsku se budou moct zamknout ve třídě zevnitř. Ne před učiteli, ale v případech, kdy by se do budovy dostal například útočník. Technici tam poslední dva dny instalovali speciální tlačítka, která budou moct děti stisknout v případě nebezpečí. Pilotní projekt chce ministerstvo školství postupně rozšířit i do dalších měst.
Někteří žáci devátých tříd se možná v posledních měsících učí víc než obvykle. Ty, kteří se hlásí na maturitní obor na střední škole, totiž za dva měsíce čekají jednotné příjímací zkoušky. Testy z češtiny a matematiky jsou letos povinné vůbec poprvé.
Druhý ročník Sportovní ligy základních škol o Pohár ministryně školství má své první vítěze. V Mladé Boleslavi se konalo celostátní finále florbalu a celý turnaj jasně ukázal, že žáci osmých a devátých tříd mají o sport obrovský zájem.
Pokud se podaří prosadit návrh plaveckých škol, který prosazuje poslanec hnutí Úsvit Karel Augustin Andrle, bude školní plavání opět povinné. I když většina škol plavecký výcvik organizuje i bez nařízení ministerstva školství. To se snaží najít cestu, jak povinnou výuku plavání na školách zrealizovat.
Studená a teplá tekoucí voda nebo elektřina. Pro nás každodenní samozřejmost, pro mnoho milionů lidí neuskutečnitelný sen. Přesvědčují se o tom i školáci z Hronova na Náchodsku. Ne na vlastní oči, ale prostřednictvím dopisů, které si vyměňují s dětmi z afrického státu Malawi.
