Žáci základních škol mají příliš velký objem učiva. Podle odborníků by učitelé měli látku redukovat
Školy od pondělí znovu přecházejí na distanční výuku. Do školních lavic se vrátí jen žáci prvních a druhých tříd základních škol. Znovu se tak otevře dlouhodobý problém, který zdůraznila právě distanční výuka – tedy příliš velký objem učiva na základních školách, který žáci nejsou schopni zvládnout.
„Každý učitel se zajímá o to svoje, o ten svůj předmět. Nicméně ten čas, který tomu dítě věnuje, je někdy až opravdu do odpoledních hodin,“ říká paní Lidija. Jarní i podzimní distanční výukou si prošly obě její děti: syn je teď ve čtvrté třídě, dcera nastoupila do osmé. Objem učiva ji překvapil.
Stejně jako paní Adrianu, matku deváťačky. „Já myslím, že my jako rodiče obecně jsme všichni procitli, protože jsme naprosto v těsném kontaktu s tím učivem. Takže zjišťujeme, co ty děti všechno se učí. A kolik je vlastně toho informačního odpadu ve škole.“
Příliš mnoho učiva, které žáci nejsou schopní zvládnout. Dlouhodobý problém základních škol, který ještě víc podtrhla jarní a podzimní vlna distančního vzdělávání
Miroslav Hřebecký z centra Eduin už na jaře čekal, že se rodičům odkryjí předimenzované nároky, které na jejich děti klade vzdělávací systém. „Jsme si říkali, až rodiče pochopí, že není přece normální, že středoškolák nebo vysokoškolák rodič není už na druhém stupni základní školy schopen vzdělávat děti ve většině předmětů, protože tomu sám nerozumí, že to asi je možná příliš složité.“
Podle Hřebeckého by se do redukce učiva měli zapojit především samotní učitelé. „Nechť je to prostě situace, kdy učitelé najdou odvahu razantněji škrtat tak, abychom měli konečně dostatek času, aby se to skutečně mohli naučit téměř všechny děti. Naučme se pracovat s dětmi více úrovňově,“ apeluje.
Modernizace obsahu
Náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys z České školní inspekce upozorňuje na to, že o redukci rámcových vzdělávacích programů se vede diskuze už dlouho. Hlavní problém ale podle něj nastává na úrovni jednotlivých škol. „Rámcový vzdělávací program dává doporučené učivo. Závazným se stává až tehdy, když si ho škola rozpracuje v tom svém školním vzdělávacím programu. Řada škol rozpracovává ten vzdělávací obsah do obrovského detailu. Čili ty školy mají možnost to redukovat,“ podotýká.
V lednu nastoupí do škol pouze žáci 1. a 2. tříd základních škol. Ostatní se budou učit distančně
Číst článek
Podle údajů ministerstva školství se zhruba šedesát procent ředitelů základních škol shodlo na tom, že je nelimitují rámcové vzdělávací systémy, ale právě jejich vlastní. „V mezidobí tak nabobtnaly, že se obecně začalo mluvit o přehlcení učiva, ale v době plošné karantény se učitelé zcela přirozeně soustředili na podstatné věci. A už během léta řada škol proto upravila svoje školní vzdělávací programy tak, že se z toho jádrového, klíčového učiva stává standard,“ říká mluvčí rezortu Aneta Lednová.
Zároveň v souvislosti s revizí rámcových vzdělávacích programů připravilo ministerstvo systémovou podporu deklarovanou ve strategii 2030+, dodává Lednová. „Cílem opatření je modernizovat obsah vzdělávání tak, aby odpovídalo dynamice a potřebám 21. století. Škola musí rozvíjet kritické myšlení, práci s informacemi, klást důraz na spolupráci a zároveň podporovat kompetenci k celoživotnímu učení.“
Rámcové vzdělávací programy by se tak měly nejen upravit, ale především inovovat: třeba s větším zaměřením na digitální gramotnost.
