Ázerbájdžán je v souvislosti s pořádáním COP29 kritizován nejen pro značnou závislost na vývozu fosilních paliv. Kritiku vyvolává také situace v lidskoprávní oblasti.
„Je zde riziko, že bude potřeba ještě více tlačit na snižování našich emisí, abychom zabránili vážnějším nenávratným změnám v klimatickém systému,“ klimatolog Czechglobu Akademie věd Alexander Ač.
Ještě před půl stoletím byl Rýn mimořádně špinavá řeka. Dnes se do ní vrací třeba i lososi, a to díky pravidelnému čištění. S úklidem břehů každý rok pomáhají i tisíce dobrovolníků.
Takzvané kotlíkové dotace přispěly v letech 2014 až 2022 ke snižování znečištění ovzduší. Naproti tomu dotace určené na snižování emisí z průmyslu pomohly jen minimálně.
„Nedá se tak úplně věřit knihám, které píšou myslivci. Tvrdí v nich, že když prší, hřmí a blýská se, dají se například srnky na útěk. Vůbec to není pravda!“ říká Michael Gärtner.
Do skupiny Popírajících, kteři jsou proti ochraně klimatu, patří asi šest procent občanů. Ukazuje to výzkum postojů Čechů ke změně klimatu, který zveřejňujeme ve spolupráci s Institutem 2050.
Ženy tvoří většinu takzvaných „Angažovaných pro Zelenou dohodu“. Těch je v české populaci osm procent. Jsou si vědomí, že klimatickou změnu způsobují aktivity člověka.
Desítky let se Dívčice na Českobudějovicku vyrovnávají s ekologickými důsledky zpracovávání radioaktivního uranu. A teď řeší další problém. V katastru obce leží stovky tisíc tun strusky.
Do skupiny Odmítajících spadá 18 procent populace, ukazuje velký výzkum Institutu 2050, ze kterého vychází seriál České klima 2024. Podle této skupiny není příčinou změny klimatu lidská činnost.
Přírodu i stabilní klima je podle nich nutné chránit, Zelenou dohodu podporují, ale mají k ní výhrady. Více než pětina Čechů patří podle výzkumu České klima 2024 do skupiny takzvaných Sympatizujících.
Kleslo naopak množství nebezpečných látek vypouštěných do životního prostředí, například rtuti, což vysvětlují například evropskou snahou nahrazovat elektřinu z uhlí obnovitelnými zdroji.
Výsledky studie ukazují, že pokud nedojde ke snížení emisí, může žralokům do roku 2100 zmizet více než polovina jejich bezpečného biotopu, zejména v Asii.
V Ostravě přivezou nákladní auta na městskou skládku každý den desítky tun odpadu z vytopených oblastí. Množství věcí na vyhození je pětkrát větší než v běžné dny.
V reakci na útok medvěda, při kterém zemřel v sobotu 55letý muž, navrhl Huliak, který je předsedou parlamentního výboru pro zemědělství a životní prostředí, odstřelit asi 30 šelem.
Množství odpadu v ulicích odhaduje mluvčí města Opava Roman Konečný na 70 tisíc tun. „Myslím si, že tak dvě třetiny se nám už podařilo odvézt buď na skládky, anebo do Dukelských kasáren,“ říká.
Cílem nařízení je bojovat proti ničení lesů na jiných kontinentech i v Evropě. Při uvádění na trh Evropské unie budou firmy u některých produktů dokládat, že nepocházejí z nedávno odlesněné půdy.
Na lidi vracející se do zatopených domovů může čekat neviditelné nebezpečí. Při odstraňování nánosů bahna a zničených věcí by proto podle odborníků měli myslet na své zdraví.
Její původní koryto narušila v minulosti těžba uhlí, spojená s likvidací obcí, kterými řeka protékala. Na jejím břehu chtějí vodohospodáři vysadit stromy a založit také tůně.
Cílem snažení irských vědců bylo zvládnout vyhodnotit bakteriální znečištění na místě rychle a co nejpřesněji. Výhodou metody je, že se dá používat v terénu, vybavení se vejde do menšího kufru.
Lední medvědi se na Islandu přirozeně nevyskytují, občas se tam ale podle přírodovědců dostanou na krách uvolněného ledu z Grónska. Tání pobřežního ledu je pak nutí přesouvat se více do vnitrozemí.
Před deseti lety začalo několik veřejných i soukromých podniků spolupracovat na recyklaci materiálu z největšího ostravského odvalu. Projekt ale ztroskotal a účastníci se teď navzájem soudí.
„Starost o půdu, o vodu, o krajinu není jenom věc zemědělců, je to věc celé společnosti, protože přece všichni potřebujeme dobrou, kvalitní čistou vodu, potraviny,“ říká biolog Miroslav Šimek.