Ledničky a klimatizace musí být ekologičtější. Dohodlo se na tom přes 150 států
Diplomatům se ve Rwandě podařilo dohodnout na důležité smlouvě pro boj s globálním oteplováním. Budou se snižovat emise vypouštěné z chladicích zařízení.
Přes 150 států se ve Rwandě dohodlo na snížení skleníkových plynů z chladicích zařízení, například ledniček a klimatizací. Oznámil to tamní ministr životního prostředí. Světová média mluví o dalším významném mezníku v boji s klimatickými změnami.
Dohoda rozděluje státy do tří skupin, které mají různě dlouhou dobu na to, aby snížily množství skleníkových plynů. Rozvinuté země, tedy většina Evropy a taky Spojené státy, budou muset snížit emise o 10 procent už do tří let a o 85 procent do dvaceti let. Některé z nich s tím už začaly. Rozvojové země se zavázaly svou produkci skleníkových plynů z chladicích zařízení zmrazit až do roku 2024, respektive 2028, a až pak je postupně snižovat.
Americký ministr zahraničí John Kerry možnost řešení naznačil už v pátek, ale dojednané bylo až přes noc z pátku na sobotu. V úspěšnost rwandského summitu věřil i šéf Programu OSN pro životní prostředí, ale rozhovory hladké nebyly. Spojené státy s podporou dalších asi 100 zemí požadovaly rychlejší snižování vypouštěných škodlivých plynů.
EU udělala krok ke schválení klimatické dohody z Paříže. Má zpomalit oteplování planety
Číst článek
Oproti tomu třeba Indie chtěla pro sebe a další rozvojové země víc času na to, aby mohla přizpůsobit svůj průmysl. Původně požadovala, aby se na ni dohoda začala vztahovat až v roce 2031, pak ze svých nároků slevila. Spojené státy, Evropská unie a některé africké země zase chtěly emise snižovat už za čtyři roky.
Podle agentury Reuters vědci předpokládají, že rychlé snížení emisí z chladicích zařízení by mohlo očekávaný růst světové teploty do konce tohoto století snížit až o půl stupně Celsia. Takzvané částečně fluorované uhlovodíky, zkratkou HFC, kterých se nová dohoda týká, můžou být podle odborníků až deset tisíckrát nebezpečnější než oxid uhličitý.
Prošla také dohoda z Paříže
České ministerstvo životního prostředí uvádí, že tyto plyny sice nemůžou poškozovat ozonovou vrstvu, ale zase se můžou podepsat na globálním oteplování. Navíc v atmosféře zůstávají i několik desítek let. Spotřeba HFC v Evropské unii po roce 1990 stoupla o 60 procent a rostla i v rozvojových zemích. Plyny totiž nahradily v průmyslu dřív používané chlor-fluorované uhlovodíky, kterých se týkaly minulé ekologické dohody.
Minulý týden také takzvanou pařížskou klimatickou dohodu schválil dostatečný počet států na to, aby smlouva nabyla účinnosti. Ratifikovaly ji totiž Indie, Kanada a taky Evropský parlament. Dohoda proto bude účinná od 4. listopadu. Pařížská dohoda počítá se zastavením objemu vypouštěného oxidu uhličitého. Země by se tak neměla oteplit víc než o 2 stupně Celsia oproti dobám před průmyslovou revolucí.
Kromě pařížské klimatické dohody nová smlouva z Rwandy navazuje taky na nedávné ujednání o snížení emisí z letectví.
