‚Pluli jsme dva dny. Bez spánku, bez jídla.‘ Na Kanárské ostrovy z Afriky ročně prchají tisíce lidí
Z Blízkého východu a Afriky prchají lidi do Evropy po několika zavedených trasách. Význam té ze západu afrického kontinentu na Kanárské ostrovy v posledních letech roste. Na loďkách, kterým Španělé říkají „pateras“, loni podle dat evropské pohraniční agentury Frontex připlulo na Kanárské ostrovy takřka 47 tisíc lidí – včetně skoro 6 tisíc dětí bez doprovodu. Letos je trasa spolu s tou přes východní Středomoří tou nejvytíženější.
Lodě s lidmi prchajícími z Afriky na Lanzarote připlouvají většinou na sever východního pobřeží ostrova. Pobřeží je zde hodně kamenité, samá skála, samý černý lávový kámen. Oceán je dost hlasitý. Vlny do skal a kamenů narážejí a voda místy vystřikuje vysoko do vzduchu.
Dřevěné rybářské lodi tady občas na pobřeží zůstávají – ačkoli motor jim většinou místní ukradnou. U jedné takové lodi teď stojím, je docela hezky natřená na modro. Má zhruba 5 metrů na délku, 2 metry na šířku a nevypadá zrovna stabilně.
Z boku je v lodi velká díra. Jinak je docela hluboká – zřejmě se do ní dokáže namačkat relativně velké množství lidí, ačkoli pohodlí je v tomto případě na druhém místě. Nejsou tu žádná sedátka ani cokoli jiného.
‚Chtěl jsem nový život‘
„Měla jsem s sebou jen batůžek s mobilem a jedněmi šaty, to je všechno,“ říká o své cestě na jedné z takových lodí Maročanka Sara. Na Lanzarote připlula stejně jako Maročan Omar nebo Senegalec Amadou. Kvůli anonymitě jsou všechna jména změněná.
U Kanárských ostrovů se potopila loď s migranty. Devět lidí zahynulo a 48 se pohřešuje
Číst článek
Přestože jsou všichni tři dospělí, své rodiny opustili v posledních letech ještě jako nezletilí. Omar a Amadou do Španělska připluli jako jedni z mnoha dětí bez doprovodu.
„Chtěl jsem najít nový život, s novými lidmi, naučit se nový jazyk, hledat lepší budoucnost, pracovat, abych pomohl své rodině, svým sourozencům,“ vysvětluje Omar.
Pomoc rodině zmiňují jako motivaci k cestě do Španělska všichni - i Senegalec Amadou: „Když je v Africe práce, je velmi těžká… Není snadné tam zůstat. Jsi velmi chudý, za hodně práce dostaneš málo peněz. Třeba za 8 hodin vyděláváš tisíc, tři tisíce západoafrických franků.“ To je přibližně 40 až 110 korun.
Amadou musel v Maroku nejdřív dva roky pracovat a na loďku ke Kanárským ostrovům si vydělat. „Ceny za pateru jsou dost různé,“ upozorňuje Senegalec. „Když máš známého, je to levnější. Když nikoho neznáš, je to velmi drahé,“ dodává.
Za místo na motorem vybavené loďce zaplatili mladí Afričani v přepočtu 25 až 50 tisíc korun. Věděli, že z jihu Maroka míří do Španělska, ale o Kanárských ostrovech nebo Lanzarote nikdy neslyšeli.
Dlouhá a náročná cesta
„Vypluli jsme v noci, když byl klid a kolem nikdo nebyl,“ líčí Omar. Na loďky se podle něj vždy vměstnalo kolem 40, 50 lidí. Pocházeli z Maroka, Mali, Senegalu, Gambie nebo Guiney. Převažovali prý muži, ale ani ženy a děti na pateras nechyběly.
Nejkratší plavba z afrického na kanárské pobřeží měří asi 100 kilometrů, migranti ale často volí trojnásobné nebo i daleko delší trasy – zejména pokud vyplouvají až z Mauritánie nebo dokonce Senegalu.
Omar si prý s sebou na pateru nevzal vůbec nic. „Hodně lidí na lodi zvracelo a tak dále… Bylo to hodně těžké. Pluli jsme 2 dny. Bez spánku, bez jídla, bez ničeho. Lidi se na loďce hodně hádali… třeba protože někdo chtěl kouřit a tak,“ popisuje.
Na Kanárské ostrovy připlulo v sobotu přes 1000 běženců. Na jednom člunu bylo rekordních 320 lidí
Číst článek
Podobně mluví i Sara, která přiznala, že neumí plavat. „Bylo to nebezpečné. První část cesty byla hrozná, později bylo moře klidnější. Nebylo tam dost místa, lidi křičeli,“ vypráví. Začátek plavby byl nejhorší i podle Amadua.
„Tři hodiny ráno, spousta vody, silný vítr… Loď se houpala. Bál jsem se, chtěl jsem se vrátit. Lidi ale říkali: ‚ne, radši umřu, než se vrátit.‘“
Po dvou až třech dnech plavby migrantům u Lanzarote pomohly záchranné složky. Každá výprava ale štěstí nemá. Už několik loděk s mrtvými lidmi se letos našlo až o tisíce kilometrů dál v Karibiku, na druhé straně Atlantského oceánu.
Podle neziskové organizace Caminando Fronteras na africko-kanárské trase mezi loňským lednem a listopadem zahynulo nejméně 10 500 lidí.
