Moderní člověk Homo sapiens vznikl v Africe, odkud se rozšířil do celého světa. Současné genetické studie dokazují, že během své migrace se křížil s neandrtálci a snad i nedávno objevenými Děnisovany. K tomuto křížení docházelo mimo africkou půdu. Mohli se však moderní lidé „zaplést“ s jiným druhem ještě v Africe? Po jejich boku zde ještě nějakou dobu žily archaické formy rodu Homo. Obvykle se předpokládá, že vymřely bez potomků, ale někteří vědci nevylučují možnost, že se tito archaičtí lidé s našimi předky křížili a jejich geny dodnes kolují v lidské populaci.

Prokázat to se nyní zřejmě podařilo týmu vědců z Arizonské a Kalifornské univerzity. Vědci sekvenovali genomy dvou sub-saharských populací lovců-sběračů (Biaka a San) a jedné populace zemědělců (Mandenka). Při hledání stop „infiltrace“ cizích genů sledovali nejen rozdíly oproti průměrné lidské DNA, ale využili také počítačové modelování změn, které by taková událost vyvolala v genomu. Nakonec došli k závěru, že přibližně 2 % genetického materiálu se do genomu všech tří studovaných populací dostala asi před 35 000 lety. Tyto sekvence zřejmě pocházejí z křížení s dnes vymřelým příslušníkem rodu Homo, který tou dobou přežíval v centrální Africe. Od linie moderních lidí se odštěpil asi před 700 000 lety.

Zdroj: PNAS

redakce ČRo Leonardo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít