Trénink s dronem a tipy, jak vyprovokovat policii k násilí. Rusko na Balkáně cvičilo moldavské sabotéry
Rusko provozuje v Bosně a Hercegovině a v Srbsku tréninková střediska, kde cvičí agenty za cílem destabilizovat situaci v jiných zemích. Investigativní novináři z Balkan Investigative Reporting Network (BIRN) a moldavského Cu Sens odhalili síť naverbovaných Moldavanů, kteří byli na Západním Balkáně ruskými agenty trénováni, aby sabotovali moldavské prezidentské volby v roce 2024, informuje o tom balkánský zpravodajský server Balkan Insight.
Detaily výcviku popsal novinářům 41letý Rosca z Moldavska, kterého muž jménem Anatolij Prizenko naverboval. Rosca aktuálně svědčí v moldavském procesu vedeného proti třem jeho krajanům a zároveň „tréninkovým kolegům“.
Potvrdil, že se účastnil výcviku v lesích s ruskými instruktory v převážně srbsky osídlené a proruské Republice srbské v Bosně Hercegovině a ve vesnici Radenka ve východním Srbsku. Všichni rekruti údajně museli odevzdat své telefony a pasy, než se mohli zúčastnit bojových cvičení, výcviku s drony a toho, co Rosca popsal jako „věci jako sport a psychologie“.
Rosca uvedl, že jim byl za desetidenní školení slíben poplatek mezi 300 a 500 dolary (zhruba 6-10 tisíc korun) a on sám byl zaplacen v kryptoměnách.
Moldavští státní zástupci tvrdí, že členové skupiny se účastnili výcviku paramilitárních jednotek v Bosně a Srbsku mezi 1. a 16. srpnem 2024 a mezi 22. srpnem a 11. říjnem. Instruktory spojili s ruskou žoldnéřskou skupinou wagnerovců a řadou osob, na které uvalila sankce Evropská unie.
Účelem podle nich bylo narušit moldavské prezidentské volby konané v říjnu a listopadu roku 2024, v nichž prozápadní úřadující prezidentka Maia Sanduová porazila proruského vyzyvatele Alexandra Stojanogla.
‚Bombardování propagandou.‘ Strategicky položené Moldavsko ovlivňují Ruskem placení influenceři
Číst článek
Místo činu
„V Bosně trénovali s drony a učili se, jak organizovat masové nepokoje a jak vyprovokovat policii k násilné reakci,“ řekl moldavský poslanec Lilian Carp z vládnoucí proevropské Strany akce a solidarity a předseda parlamentního bezpečnostního výboru.
„Naše úřady přesně vědí, kde výcvik probíhal, ve kterých táborech a jak se lidé na tato místa dostali, jak se tam dostali instruktoři z Wagnerovy skupiny, o čem mluvili a jaký typ výcviku probíhal,“ dodal.
Podle redakce BIRN zahájily vlastní řízení v souvislosti s těmito obviněními i bosenské úřady, i když v říjnu loňského roku ještě bosenské ministerstvo vnitra odmítalo, že by se na jejich území mohla tato ruská výcviková para-militantní střediska nacházet.
V únoru letošního roku navštívila BIRN srbskou Radenku a na místě, kde video a fotografie dříve ukazovaly rozestavěné stany loni v létě, našla spálené kusy papíru, zbytky plastové plachty a spálenou zem.
Podle médií blízkých srbské vládě vyšetřovatelé na místě našli drony, internetové zařízení pro satelit Starlink a hořlavé kapaliny. Ani vláda, ani policie se k incidentu oficiálně nevyjádřily. Analýzou videí a fotografií zveřejněných moldavskou policií agentura BIRN lokalizovala místo činu do oblasti vzdálené 10 minut jízdy od Radenky.
Proruští představitelé v Moldavsku i Republice srbské ale dosud existenci takových výcvikových táborů řízených ruskými agenty popřeli.
„Lidé u moci nikdy nepředložili žádné důkazy, audiovizuální ani zdokumentované, abychom mohli říct ‚Aha, máme situaci‘,“ řekl Vlad Batrincea, místopředseda moldavského parlamentu za proruské socialisty.
„Všechno je to spojeno s politickými sděleními; není k tomu žádný jasně viditelný materiál,“ řekl. „Naštěstí jsme neviděli žádné pokusy o destabilizaci Moldavské republiky.“
Státní zástupci a bezpečnostní experti však tvrdí, že operaci lze vysledovat až k Ilanu Shorovi, proruskému moldavskému politikovi a uprchlíku, který v současnosti žije v Rusku.
Zatčení pachatelů
V únoru byl v Kišiněvě zatčen 51letý Prizenko pro podezření z náboru Roscy a organizování výcviku v Bosně a Srbsku. Policie ho obvinila z vyhledávání potenciálních rekrutů během paintballových turnajů v Moldavsku. Právník Prizenka se odmítl vyjádřit.
Přijde do EU další Maďarsko? ‚Nemyslím si to. Rozšíření je v našem zájmu,‘ říká prezidentův poradce
Číst článek
V prosinci loňského roku Evropská unie uvalila sankce na Prizenka, který se veřejně přihlásil k odpovědnosti za zaplacení několika moldavským občanům za namalování židovské Davidovy hvězdy v ulicích Paříže v říjnu 2023. EU uvedla, že tento kousek měl „významný destabilizující účinek v kontextu konfliktu mezi Izraelem a Hamásem“ v Gaze.
Zprávy z médií v té době uváděly, že operace byla provedena jménem ruské zpravodajské služby GRU s cílem přiživit napětí ve francouzské společnosti.
Prizenko patří mezi 13 osob, které moldavská tajná služba v říjnu 2024 identifikovala jako osoby zapojené do polovojenských táborů v Bosně a Srbsku.
Mezi nimi je například i Konstantin Goloskokov, který v roce 2009 listu Financial Times řekl, že se o dva roky dřív zúčastnil kybernetického útoku proti Estonsku. Dalším obviněným je muž, který je podezřelý ze spolupráce s wagnerovci ve Středoafrické republice.
