Velikonoční pondělí patří barevným vejcím a koledníkům s pomlázkami
Dnešek je spojený hlavně s pomlázkou a koledami. Církevní obřady už se k velikonočnímu pondělí nijak nevážou a tento den tak vesměs patří oslavám jara.
Křesťané prožívají radost ze svého vykoupení. Dnešek je v pořadí druhým dnem takzvaného velikonočního oktávu – osmidenní. Pondělí je ale jinak už celkem dlouho dnem pracovního klidu. Mezi nejznámější symboly Velikonoc patří Vejce a beránek.
„Beránek patřil už k židovským Velikonocům jako hlavní pokrm na velikonoční pesahovou večeři, při které si připomínali vysvobození z egyptského otroctví. A beránek, jehož krví označili svoje domy, byl znamením záchrany, vytržení při smrtící ráně po Egyptě,“ popisuje římskokatolický duchovní Pavel Semela.
Vejce jsou zase symbolem zrození nového života. „Je možné v něm vidět jakýsi symbol života, který je skrytý, který není na první pohled vidět, ale který se uvnitř skrývá. Někdo v tom vidí jakousi paralelu k Ježíšovu hrobu, který je uzavřený, člověk by od něj už nic nového a dobrého neočekával, a přitom právě z něj Ježíš vstává a šíří poselství o vítězství a radosti,“ dodává.
Nazdobená a malovaná vejce se dávají koledníkům od masopustu až do Velikonoc. Velikonoční koleda o barevné vejce byla v Česku ve středověku obyčejem v různých vrstvách společnosti, a to světské i duchovní.
Na Hlučínsku u Opavy děti na Velikonoční pondělí hledají zaječí hnízda
Číst článek
České Velikonoce charakterizuje živá tradice pomlázky. Má mnoho podob – jiné na venkově, jiné ve městech. S pomlázkou chodí před kostel i páter Semela. „Je to hezký zvyk, že dáme najevo druhému pohlaví, že jsme si na ně vzpomněli, že nám stojí za to, abychom je přišli navštívit,“ myslí si.
Pomlázka musí být čerstvá, říká etnografka z Veselého kopce u Hlinska
Číst článek
Někde se za děvčaty nechodí s pomlázkou, ale polévá se vodou. Na rozdíl od pomlázky má velikonoční 'oblevačka' omezený lokální výskyt. Soustřeďuje se na severovýchodní Moravě, místy na Valašsku, více na Lašsku a také ve Slezsku.
