BBC: V plánu pomoci eurozóně je i odpis 50% řeckých dluhů
Globální politické špičky dávají dohromady plán, který by měl stabilizovat krizí zkoušenou eurozónu. Tvrdí to britská stanice BBC, podle které bude součástí plánu odpis 50 procent řeckých dluhů, posílení Evropského fondu finanční stability až na 2 biliony eur a podpora evropských bank.
Nový plán by mohl podle ředitele Institutu evropské integrace při vysoké škole Newton College Jiřího Malého pomoci ke zvýšení důvěry v ekonomiku.
"Myslím si, že to bude fungovat zejména z psychologického hlediska, to znamená například propad na finančních trzích by neměl být tak prudký," řekl ve Světě o deváté, ale dodal:
Hostem ekonomiky ve Světě o deváté na Rádiu Česko byl ředitel Institutu evropské integrace při vysoké škole Newton College Jiří Malý
"Na druhé straně už v současné době banky, které drží řecké dluhopisy, postupně odepisují špatné řecké dluhy a už se kvůli tomu dostávají do potíží. Jejich zisky postupně klesají, a přitom se počítalo s odpisem zhruba 20 procent dluhu. Pokud bude odpis 50 procent, zásah finančního sektoru bude mnohem větší. To znamená můžeme určitě dlouhodobě počítat s většími turbulencemi na kapitálových trzích, s větším propadem akcií bankovního sektoru."
Podle Malého přinese odpis velké části dluhu nejdříve propad, který ale může být rozložen v čase a v delším období může dojít k oživení.
V Ozvěnách dne mluvil o plánu Mezinárodního měnového fondu na záchranu eurozóny ekonom a analytik České spořitelny Petr Zahradník
Ekonom České spořitelny Petr Zahradník si myslí, že úspěch plánu bude nejvíce záležet na časové restrukturalizaci řeckých dluhopisů. "Na tu musí stávající věřitelé přistoupit. Ochota přistoupit na to, že se dobrovolně vzdám toho, že mi závazek bude splatný za 5 let a přeměním ho na 30-letou lhůtu, je spojena s jistou odvahou. Protože během 30 let se může ukázat, že řecká ekonomika je vskutku v bezvýchodné situaci a ti lidé jenom prodlouží svoji agónii," řekl v poledních Ozvěnách dne.
Podle Zahradníka je podmínkou zlepšení také samotné Řecko, které by se mělo soustředit na privatizaci a dlouhodobou reformu ekonomiky.
Podle BBC by záchranný plán měl být spuštěn do 5 až 6 týdnů. Nejdříve ale musí projít národními státy a představitelé se musí shodnout na technických detailech. Navíc proti výraznějšímu zapojení Evropské centrální banky je například Německo.
Zpomalení ekonomiky se ale významným světovým mocnostem nevyhne, a dopad bude mít prý i na Česko. Navíc důvěra v českou ekonomiku se v září oproti srpnu snížila o 2,4 bodu a v meziročním srovnání je index slabší o 5 bodů.
