Těžko může mít dobrou náladu společnost, která si vzájemně nevěří, kde je většina lidí přesvědčena, že na instituce není spoleh a že se je velká část jejich okolí pokouší tak či onak podfouknout.
Česká extremistická a xenofobně populistická scéna se podle ministerstva vnitra výrazně proměnila a ruské bezpečnostní složky v ČR získaly solidní a snadno ovlivnitelnou základnu pro šíření vlivu.
„Veřejná správa nemůže dělat svou práci dobře, dokud všichni do zblbnutí opakují bludy o úřednících – o tom, jak jsou líní, neschopní, nic nedělají, chodí domů ve dvě a mají své jisté,“ říká odborník.
Češi příliš nevěří státní správě, vládě, politikům ani sobě navzájem. Věří místním samosprávám, policii či justici, ukázal nedávný průzkum Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
Frustrovaný jedinec si bez každodenního přísunu negativních zpráv neumí den představit, soudí. Myslí si Vladimír Just, že touhou po negativismu jsou lidé v Česku výjimeční?
Sněmovně a vládě premiéra Petra Fialy (ODS) v současné době věří podle průzkumu shodně 21 procent lidí, z ústavních institucí tak mají nadále nejnižší důvěryhodnost.
Evropské unii důvěřuje 40 procent lidí. „To, že má nějaká instituce důvěru kolem 40 až 50 procent, je vlastně dobrý výsledek. Je to takový solidní střed,“ hodnotí data sociolog Martin Kratochvíl.
„Za úplně nejdůležitější považuji učit děti o bezpečnosti na internetu a na počítači, protože dnes jsou ty hrozby obrovské,“ zdůrazňuje Dominik Simon ze ZŠ Antonína Baráka v Lovosicích.
Letos v lednu věřilo vojákům 62 procent populace. Ukazují to lednové výsledky šetření analytického ústavu STEM, které mají Radiožurnál a iROZHLAS.cz k dispozici.
Výbor bude volit nového starostu 27. dubna, do té doby je vedením Sokola pověřen první místostarosta Martin Chlumský. Na tomto jednání na konci dubna by měli být zvolen i zbytek předsednictva
„Násilí je návykové. Rodiče ho používají v momentě, kdy jsou frustrovaní, bezmocní, nevědí, co mají dělat. A když dítě uhodí, uleví se jim,“ říká psychoterapeutka Petra Wünschová.
Jak z průzkumu založeném na mimořádném vzorku online populace vyplynulo, nejsou na tom Češi vůbec špatně. A vše se odvíjí od důvěry v klíčové instituce – politiky, média, úřady a autority.
Vládní strany mají ve sněmovně většinu čtyř hlasů. Pro vyslovení důvěry Ficova kabinetu hlasovali pouze vládní poslanci; jeden z nich se nezúčastnil, ze zdravotních důvodů se nemohl dostavit.
„Jsme v polovině volebního období. Podpora vládních stran bývá kolem poloviny volebního období výrazně nižší, než bývala na začátku a než je pak na konci volebního období,“ shrnuje politolog Kopeček.
Po ústavní stránce tedy vláda důvěru má, druhá věc je její aktuální důvěra u veřejnosti, ale tím se formální procedury řídit nemohou. Řídí se tím zajisté opozice, která hlasování vyvolala.
„Byly tu i výzvy jako snězte co nejpálivější papričky nebo lžičku skořice. Ale to bylo nic proti výzvě typu škrťe sami sebe provázkem, dokud neomdlíte,“ varuje psycholožka Šárka Kučerová.
Česká média podle víc než dvou třetin lidí příliš straní vládě nebo opozici. Vyplývá to z výzkumu agentury STEM a Institutu EUROPEUM. Data potvrzují setrvalý trend klesající důvěry v média,
Mírní příznivci konspirací zaměření na covid-19, jak tuto 12procentní skupinu nazývá unikátní výzkum pro server iROZHLAS.cz, proto častěji zastávají antisystémová stanoviska a volí extrémní strany.
Jedni mají mezinárodní struktury za málo akceschopné, což může vyplývat ze složitého vyjednávání mezi konkrétními zeměmi. Druzí se rovnou domnívají, že Brusel je jen semeništěm chyb a omylů
Část lidí se záměrně vyhýbá zpravodajství obecně i zprávám o válce na Ukrajině. „Lidsky tomu rozumím, i když to není šťastné pro demokracii,“ říká sémiotik Josef Šlerka.
Takových lidí je v české společnosti asi šest procent, a to poměrně stabilně – jejich počet během let nenarůstá. Státu se ale stále nedaří tuto skupinu oslovovat. Co to znamená? K čemu to může vést?
