Češi letos utráceli víc, ale přemýšleli, míní Prouza. Podle expertky rostou čínské e-shopy i second handy
Letos měly svátky vyjít českou domácnost v průměru na 12 500 korun, tedy o 500 korun více než loni. Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy letos Češi víc než jindy nad nákupy přemýšleli. „Třeba u elektroniky rozmýšleli, jestli koupit teď, nebo na internetu se slevou, anebo nejdřív pořídit voucher,“ říká v pořadu Pro a proti. Soňu Klepek Jonášovou z Institutu cirkulární ekonomiky naopak těší, že rostou nákupy z druhé ruky.
Pane Prouzo, potvrdilo se podle vás, že o Vánocích utráceli Češi zase víc než loni?
Prouza: Ano, utráceli. Ale to srovnání je poměrně jednoduché. Loni měla řada lidí Vánoce omezené tím, že doznívala inflační krize, lidé se báli a nakupovali dárky často až na poslední adventní neděli.
Vánoce, svátky hojnosti. Je to nutné? Debatují Soňa Klepek Jonášová a Tomáš Prouza
Letos bylo vidět, že víc přemýšleli. Byli ochotní utratit víc, ale dávali si pořád pozor na ceny. Viděli jsme to na tom, jak se zvětšila návštěvnost webu srovnávajícího ceny. A také jsme viděli, že lidé častěji sáhli po kvalitnějších dárcích a raději koupili jednu dražší věc než několik drobností.
To by mohla být potěšující zpráva pro Soňu Klepek Jonášovou. Jak vy čtete informaci, že letos Češi utráceli o Vánocích zase víc než loni?
Klepek Jonášová: Vnímám jako jednoznačně pozitivní to, o čem mluvil pan Prouza – že jsou Češi ochotní kupovat kvalitnější a dražší záležitosti v menším množstvím. Protože z pohledu udržitelnosti je problém právě ta masová spotřeba mnoha levných dárků.
A není to problém jen při nákupu, ale i při životním cyklu. Tyhle věci se často rozbíjejí. Nehledě na to, že když máme mnoho věcí, tak se cítíme zahlcení, těch věcí se zbavujeme a přichází otázka nakládání s odpadem.
Pane Prouzo, nakolik se dá mluvit o zásadnějším trendu? Zrovna dnes začínají vánoční výprodeje a Češi a Češky se opět vydají velké množství zboží, které nemusí být nejkvalitnější.
Prouza: Na slevy slyší Češi vždycky. Ale teď se dívali i na slevy u dražších výrobků a přemýšleli, jestli nakoupit teď, nebo pořídit nejdřív voucher a až potom zboží. Vidíme to třeba u elektroniky. Lidé často přišli do obchodu, nechali si předvést několik variant a pak to šli koupit online, kde to bylo o něco levnější.
Snaha ušetřit tady pořád je, ale to neznamená, že lidé kupují s prominutím jenom šunty. To je riziko u lidí, kteří se zamilovali do čínských e-shopů, které mají často strategii postavenou na velmi nízké kvalitě, ignorování evropských pravidel bezpečnosti, neplatí za recyklaci obalů a tak dále.
4:12
Při nákupu dárků pozor na podvodníky. Obchodní inspekce má seznam problémových obchodů
Číst článek
Evropa se ale konečně začíná v této věci probouzet, začíná víc testovat rizikové, nekvalitní čínské zboží. Myslím, že když to lidé uvidí, že kupují třeba zdravotně závadné hračky pro děti, tak začnou přemýšlet nad tím, že nemá cenu na tomhle šetřit.
Paní Klepek Jonášová, jaká je vaše zkušenost s chováním spotřebitelů? Podléhají lidé stále tomu tlaku, že jeden dárek pro každého nestačí?
Klepek Jonášová: Podléhají. Ale potvrdila bych to, co říkal pan Prouza o elektronice. To souvisí totiž i s kazivostí a neopravitelností výrobků, jejichž životní cyklus se velmi zkrátil.
My v Institutu cirkulární ekonomiky podporujeme to, co je napsáno v Zelené dohodě pro Evropu, že by se měla zvýšit míra opravitelnosti výrobků. Že by se měl zlepšit jejich ekodesign. Aby spotřebitelé nemuseli cíleně vybírat kvalitní zboží, ale aby kvalitní zboží, opravitelné a recyklovatelné, bylo od začátku na trhu. A aby výrobci sami přispívali na systémy sběru odpadů a recyklace.
Děláme posledních deset let fyzické analýzy odpadů v obcích a městech a vidíme, že odpadky jsou čím dál plnější zbytečností. Ať jsou to malé drobné věci za pár korun, které se často rozbijou. Ať je to nekvalitní textil, který se rychle opotřebovává... Vidíme za poslední dva roky neuvěřitelný vliv čínských e-shopů, které nás zavalují nekvalitním zbožím.
A také je tu obrovský problém vratek. Garantuji vám, že zhruba 90 procent vráceného zboží, ať je to textil, elektronika nebo obuv, se nevrací do regálů zejména obrovských velkoobchodů. Ale často je to zlikvidováno jako odpad.
Obchodníci musí být připraveni na systém redistribuce a tyto věci prodávat znovu. A je to samozřejmě i chyba na straně trendům podléhajících zákazníků.
Second handy rostou
Jaká je v tomto odpovědnost obchodníků? Nevyhovuje jim ve výsledku tlak na masovou spotřebu?
Prouza: Nemůžete ale chtít po jednom obchodníku, aby se vzdal svého marketingu, když to neudělají všichni. Ten jeden by se pak dostal do nevýhody.
E-shopy čekají rekordní předvánoční nákupy. Zákazníkům ale radí nenechat je na poslední chvíli
Číst článek
Co ale skutečně dobře funguje, je výchova. Lidé se třeba naučili na jednom velkém e-shopu nakupovat variantu takzvaně rozbaleného výrobku. Někdo ho dostal třeba pod stromeček, podíval se na něj a vrátil ho. Do prodeje se tak výrobek dostal s nějakou slevou a dvacet procent zákazníků nemá problém po tomto rozbaleném dárku sáhnout, pokud obchodník garantuje, že je v pořádku.
Větším bolehlavem je rychlý spotřební textil. Přestali jsme si vážit hezkého oblečení, raději si koupíme deset triček místo jednoho či dvou kvalitních. A i to je asi o výchově a o vysvětlování, jak funguje výroba v Asii.
Klepek Jonášová: Myslím, že velkým trendem bude nákup nejen věcí rozbalených, ale i z druhé ruky. Už se nám tu skvěle rozjíždí trend nákupu knih, elektroniky a textilu z kvalitních second handů. Jde to i s nábytkem, velcí prodejci už začínají dávat záruku i na poškozené zboží.
Odvětví second handů je jedno z nejrychleji rostoucích odvětví a já věřím, že se můžeme této příležitosti chytit.
Poslechněte si celou debatu v audiozáznamu výše.
