Česká národní banka zvýšila úrokové sazby nejvíce od roku 1997. Ekonomové čekali nižší růst
Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek výrazně zvýšila úrokové sazby. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Ekonomové čekali zvýšení sazby o 0,5 procentního bodu. Naposledy bankovní rada zvýšila základní sazbu jedním krokem o více než 0,5 procentního bodu v roce 1997.
Důvodem růstu sazeb je podle ekonomů především rostoucí inflace, která v srpnu překonala čtyři procenta. Do konce roku by podle ekonomů mohla základní úroková sazba stoupnout až na dvě procenta. Čtvrtečního jednání rady se zúčastnilo všech sedm jejích členů.
Průměrná sazba hypoték v srpnu stoupla pošesté v řadě. Češi ale zájem o nákup nemovitostí neztrácejí
Číst článek
„Přijaté rozhodnutí bankovní rady se opírá o letní makroekonomickou prognózu a o vyhodnocení informací získaných od jejího zpracování. S prognózou je konzistentní růst tržních úrokových sazeb od poloviny letošního roku. Bankovní rada vyhodnotila rizika a nejistoty letní prognózy jako výrazně proinflační a tudíž vyžadující rychlejší zvyšování úrokových sazeb ve srovnání se stávající prognózou,“ řekl guvernér České národní banky Jiří Rusnok.
Pro zvýšení hlasovalo pět ze sedmi členů. Dva členové rady hlasovali pro ponechání úrokových sazeb beze změny.
Podle něj bude tempo dalšího zvyšování úrokových sazeb podmíněno budoucím vývojem a vyzněním podzimní prognózy. Tu by měla mít bankovní rada k dispozici na dalším měnovém zasedání na počátku listopadu.
Mezi rizika zvyšující inflaci označil Rusnok výrazně vyšší než očekávanou inflaci během letních měsíců včetně delšího trvání zvýšeného příspěvku růstu cen nemovitostí a nájemného k celkové inflaci. Dalším rizikem jsou déletrvající poruchy globálních výrobních řetězců s dopady do výraznějšího zrychlování růstu cen a slabší ukotvení inflačních očekávání.
Inflace v srpnu stoupla na 4,1 procenta a byla o jeden procentní bod vyšší, než očekávala centrální banka. Aktuální prognóza České národní banky nadále očekává příští rok postupný návrat inflace k dvouprocentnímu inflačnímu cíli.
‚Nepotřebujeme dusit ekonomiku‘
Na posledním měnovém jednání na počátku srpna rada zvýšila úrokové sazby o 0,25 procentního bodu. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tehdy stoupla na 0,75 procenta. Pro toto rozhodnutí tehdy hlasovali čtyři členové rady České národní banky. Jeden člen hlasoval pro zvýšení o 0,5 procentního bodu a dva členové pro sazby beze změny.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) považuje za příčinu inflace v Česku nedostatek surovin, materiálů, zboží i lidské práce. Na twitteru uvedla, že řešení situace nevidí v navyšování sazeb. „Aktuálně nepotřebujeme dusit ekonomiku striktním dodržováním učebnicových pouček,“ míní.
Příčinou inflace je nedostatek surovin, materiálů, zboží i lidské práce. Stejně jako @Radovan Vávra nevidím řešení v navyšování sazeb. Aktuálně nepotřebujeme dusit ekonomiku striktním dodržováním učebnicových pouček. Oceňuju další zajímavý pohled, který jde proti proudu pop-ekonomů ⤵️
14:41 – 30. 09. 2021
„Bankovní rada evidentně reaguje na nárůst cenových tlaků v české ekonomice. Rozjezd inflace představuje pro ekonomiku riziko: jde o nerovnováhu, jež by vedla k rozkolísání cenových i dalších očekávání v ekonomice a v konečném důsledku by vedla ke zpomalení hospodářského růstu,“ uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
Česká národní banka opět zvýšila úrokové sazby. Důvodem jsou podle ekonomů obavy z růstu inflace
Číst článek
Česká národní banka ve čtvrtek také zvýšila lombardní sazbu o 0,75 procentního bodu na 2,50 procenta. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů.
Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, zvýšila o 0,45 procentního bodu na 0,5 procenta.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.
