Jaderné elektrárny v čase klimatických změn. Vedra omezují provoz reaktorů, dopady pociťuje i Evropa
Následky vln veder nepociťují jen lidé, ale projevují se i na provozu jaderných elektráren. Jen v posledních několika týdnech musely kvůli zvýšené teplotě vody, která reaktory ochlazuje, omezit provoz elektrárny ve Francii a ve Švýcarsku. V Česku stejná situace kvůli odlišné konstrukci elektráren nastat nemůže, avšak ani Temelín a Dukovany nejsou proti klimatické změně stoprocentně odolné a horko jejich výkon snižuje.
Většina jaderných reaktorů v Evropě byla postavená v 60. nebo 80. letech minulého století. V té době se nepočítalo s tím, že by teploty mohly vystoupat na takové hodnoty, kterých dosahují dnes. Při posledních vlnách veder na přelomu června a července dosáhly teploty v Evropě na hodnotu přesahující 40 stupňů Celsia.
Kvůli tomu stoupla teplota řek, včetně těch využívaných k chlazení jaderných reaktorů. Při chlazení se voda ještě víc ohřeje a následně je zpětně vypuštěna do přírody. Před pár týdny však teplota použité vody v několika provozech překročila bezpečností limity. Mnoho živočichů i rostlin žijících v řekách je navíc na teplotní výkyvy náchylných, mohlo by to proto vést k jejich úhynu. V teplejší vodě je zároveň méně kyslíku, uvádí americký deník The New York Times.
Paříž čelila výpadkům proudu, které zasáhly i parlament. Příčinou byla současná vlna veder
Číst článek
Kvůli tomu byly mimo provoz postaveny tři reaktory ve Francii a ve Švýcarsku. Další produkci omezily.
Situace nenastala poprvé. Omezení provozu nebo dokonce pozastavení provozu reaktorů nastalo i při vlnách veder v letech 2003, 2006, 2015, 2018 a 2019 a 2022 v jaderných elektrárnách napříč Francií, Švédskem, Finskem, Německem a Švýcarskem, píše server Quartz.
S tím, jak vlivem klimatické změny, která má přímý vliv na vlny veder, rostou teploty, stoupá i počet dní, kdy musí být produkce elektřiny z jádra omezena. Britský think-tank Ember vypočítal, že jen ve Francii letošní vedra ovlivnila přibližně 15 procent výkonu jaderných elektráren. Do roku 2050 toto číslo pravděpodobně stoupne, protože elektrárny budou muset omezit provoz až čtyřikrát častěji než nyní, cituje z reportu francouzského správního soudu The New York Times.
České jaderné elektrárny
Stejný problém jako ve Francii a Švýcarsku u Temelína a Dukovan, českých jaderných elektráren, podle vedoucího útvaru jaderné komunikace Petra Šuleře nastat nemůže. Česká zařízení nepoužívají průtočné chlazení, kde se využívá voda z řek, ale teplotu reaktorů snižují chladicí věže, které mají být vůči změně klimatu odolnější. Použitá voda se navíc nevypouští do přírody, ale při chlazení se odpařuje.
4:07
Evropa loni vyrobila téměř polovinu své elektřiny z obnovitelných zdrojů. Navzdory nepříznivému počasí
Číst článek
Problém by podle Šuleře nemělo představovat ani případné sucho a nedostatek vody. „Například vodní nádrž Hněvkovice (zásobující Temelín, pozn. red.) byla vybudována tak, aby s výraznou rezervou poskytla dostatek vody pro čtyři výrobní bloky, dostavěny byly jen dva,“ popisuje pro iROZHLAS.cz.
Zatím v českém prostředí proto nenastala situace, kdy by kvůli změnám klimatu muselo dojít v jaderných elektrárnách k omezení výroby elektřiny. Šuleř tento scénář v souvislosti s vyššími teplotami vody v přehradách považuje za velmi nepravděpodobný.
Nové jaderné bloky
Nové bloky v Dukovanech, které by měli stavět Jihokorejci, budou fungovat na stejném principu, tedy s chladicími věžemi, pracovat se ale bude s hybridním polosuchým chlazením.
Zpoždění dostavby Dukovan nelze bagatelizovat, jde o bezpečnost Česka, píše soud
Číst článek
Analytik AMO Oldřich Sklenář, který se zabývá energetikou, proces připodobňuje k chlazení motoru automobilu, „kdy voda cirkuluje v uzavřeném okruhu, vybaveném chladičem a ventilátorem. Toto opatření výrazně snižuje spotřebu vody,“ popisuje.
Reaktory tak podle Šuleře budou schopné snížit objem chladicí vody o polovinu.
Další možné problémy
Sklenář ale upozorňuje, že vysoké teploty přesto mají na provoz a výkon českých jaderných elektráren vliv – klesá například účinnost chlazení, což v důsledku vede ke sníženému výkonu elektráren. Ten je nižší i v porovnání s jadernými elektrárnami v západní Evropě, protože chladicí věže vyžadují více energie.
„Kromě vysokých teplot mohou provoz jaderných zdrojů ohrožovat i jiné extrémní projevy počasí, jako jsou například tornáda,“ říká Sklenář o obecném problému, doplňuje ale, že obě české jaderné elektrárny by měly ustát i velmi silná tornáda o síle F4. Takové podle škály způsobují zničující škody.
Problémy může způsobit i blackout, kdy je nutné zajistit chlazení elektrárny pomocí vlastních záložních zdrojů. „Například ve Spojených státech se odhaduje, že přibližně 80 procent výpadků sítě za posledních 20 let bylo spojeno s extrémními klimatickými jevy,“ říká analytik a doplňuje, že pro Česko podobná statistika zatím neexistuje.
3:03
Stromy v Praze nezvládají vlny veder a sucho. Město proto v dalších 15 letech vysadí nové exotické druhy
Číst článek
„Je ale jisté, že s měnícím se klimatem bude přibývat i jeho extrémních projevů, které budou následně dopadat i na naši infrastrukturu,“ míní Sklenář.
Elektrárny v době klimatických změn
Přes možné problémy se Sklenář domnívá, že pokud budou dodržena všechna nezbytná opatření, tak české jaderné elektrárny i v době stále častěji a extrémněji se projevujících klimatických změn mohou představovat spolehlivý zdroj energie, který do značné míry může být nezávislý na počasí.
„Současně platí, že je výhodné mít dobře vyvážený energetický mix. Vysoký podíl jaderných elektráren na výrobě v sobě nese určitá rizika, jak jsme mohli vidět například během odstávek francouzských jaderných elektráren v roce 2022, které byly jedním z hlavních faktorů přispívajících k rekordním cenám během energetické krize,“ míní.
V Česku nyní ve výrobě elektřiny vévodí jaderná energie, která loni stála za produkcí 40 procent elektřiny. Na druhém místě s 34 procenty bylo hnědé uhlí. Třetím největším zdrojem elektřiny byly obnovitelné zdroje, ty se v roce 2024 podílely na výrobě elektřiny ze 17 procent, píše Energetický regulační úřad.
