Centrální banka zvýšila úrokovou sazbu na 5,75 procenta. Je nejvyšší za posledních 23 let
Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 5,75 procenta. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Důvodem zvyšování sazeb je nadále rostoucí inflace umocněná válkou na Ukrajině a snaha centrální banky tlumit inflační očekávání, tedy že inflace nadále rychle poroste.
Takto vysoko byla základní úroková sazba naposledy v roce 1999. Zároveň šlo o šesté nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. Ekonomové spíše očekávali růst sazeb jen o 0,5 procentního bodu.
Pokles úrokových sazeb letos nelze čekat. Inflační vlna bude v Česku teprve kulminovat, říká guvernér ČNB
Číst článek
„Úrokové sazby centrální banky jsou podle mého názoru blízko svého vrcholu. Základní sazba může na úrovni 5,75 procenta delší dobu setrvat, případné zvýšení na červnovém zasedání by mělo být mírné s pomyslným zaokrouhlením sazby na šest procent,“ uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
Podle hlavního ekonoma České bankovní asociace Jakuba Seidlera rozhodnutí ukazuje, že centrální banka stále považuje za důležitější krotit inflaci než se obávat negativních dopadů vyšších sazeb na reálnou ekonomiku.
„Dnešní růst sazeb však již letošní dvoucifernou inflaci nezvrátí, hraje se však o inflaci příštího roku,“ upozornil.
Česká národní banka ve čtvrtek také zvýšila lombardní sazbu o 0,75 procentního bodu na 6,75 procenta. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů.
Ovlivnění inflace
Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, zvýšila rovněž o 0,75 procentního bodu na 4,75 procenta.
ČNB stanovila přísnější pravidla pro poskytování úvěrů na bydlení. Získat hypotéku tak bude obtížnější
Číst článek
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.
„Na první pohled se to může zdát jako donkichotský boj s větrnými mlýny, centrální banka zvyšuje úrokové sazby, a inflace přesto dále sílí, nicméně vliv přísnější měnové politiky se zatím v inflaci ještě nestačil projevit,“ upozornil hlavní ekonom Deloitte David Marek.
„Očekává se, že inflace bude růst i nadále, z toho důvodu není další zvyšování úrokových sazeb nereálné,“ odhadl pak obchodní ředitel pro Česko a Slovensko společnosti Ebury Tomáš Kudla.
24:11
Hrozí další zdražování potravin? Řetězce odlévají stovky milionů do zahraničí, kritizuje Švihlíková
Číst článek
Na předchozím měnovém jednání na konci března rada zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu na pět procent. Na zasedání počátkem února rada zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 4,5 procenta.
Na zasedání před Vánoci rada zvýšila základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 3,75 procenta. Počátkem loňského listopadu sazba stoupla o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta, přičemž to bylo nejvýraznější zvýšení sazeb od roku 1997.
Předtím v září odhlasovala rada zvýšení základní sazby o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta. Pro všechna tehdejší rozhodnutí hlasovalo pět členů rady. Dva členové hlasovali pro sazby beze změny. Čtvrtečního jednání rady se zúčastnilo všech sedm jejích členů.
Australská centrální banka bojuje s inflací. Poprvé po více než deseti letech zvýšila úrokovou sazbu
Číst článek
Odhad vývoje ekonomiky
Česká národní banka v nové prognóze zhoršila odhad vývoje ekonomiky pro letošní rok, pro příští rok jej mírně zlepšila. Letos čeká růst HDP o 0,8 procenta a příští rok o 3,6 procenta.
V předchozí únorové prognóze před vypuknutím války na Ukrajině přitom počítala banka letos s růstem o tři procenta a příští rok o 3,4 procenta. Na tiskové konferenci po jednání bankovní rady o tom informoval guvernér centální banky Jiří Rusnok.
Loni ekonomika stoupla o 3,3 procenta. Zároveň centrální banka výrazně zvýšila odhad inflace. Letos ji čeká na průměrných 13,1 procenta, v únoru to bylo 8,5 procenta. Příští rok by pak inflace měla podle odhadu klesnout na 4,1 procenta, v únoru počítala centrální banka s 2,3 procenta.
Podle Rusnoka se na dalších měnových zasedáních bankovní rady centrální banky může dál zpřísnit měnová politika, tedy mohou se zvýšit sazby.
