Česko je lídrem Evropy ve vývozu akvarijních ryb. Konkuruje mu Asie
Česko patří k evropské velmoci ve vývozu akvarijních rybiček. Jen loni jich Češi do zahraničí prodali za skoro 340 milionů korun, nejvíce do Německa, Rakouska nebo třeba Francie. Místní chovatele ale trápí asijská konkurence, která tlačí ceny dolů.
„Táta mi přivez paví očka. Tak to většinou začíná. Za komunistů strojvedoucí, teď už je ze mě výrobce akvárií a mám to jako zaměstnání,“ popisuje svoje začátky s akvaristikou Jaroslav Doležal.
Rybičky přijel prodávat i na největší pražskou burzu. Že zájem mezi Čechy neutuchá ani dnes, dokazují i fronty, které se u stánků s akvárii tvořily už od rána.
Chovatelů jsou v Česku tisíce. Pro většinu z nich je to hlavně koníček, dá se jím ale přivydělat. Zdeněk Malát má s chovem už několikaleté zkušenosti.
Češi jsou evropskou jedničkou v chovu akvarijních rybiček, kvůli asijské konkurenci ale přicházejí o zakázky. Natáčela Z. Švejdová
„Je to 40 let, co jsem začal - měl jsem dvě akvária a dnes jich mám zhruba 60. Zaměřuji se na krevety, raky a šneky. Prodávám i za hranice, ale přes velkoobchodní firmy,“ svěřuje se.
Podle něj jsou ale časy, kdy se akvaristikou dalo uživit, dávno pryč. „Konkurence je veliká - hodně se vozí ryby z Asie, což ničí naše chovatele,“ upozorňuje Zdeněk Malát.
Největší boom akvaristiky byl za socialismu. Tehdy začalo v oboru podnikat stovky lidí. Jenže od té doby paradoxně zůstávají ceny rybiček stále stejné.
„Ceny jsou stejné, jako byly před 30 lety, ale náklady - voda je stokrát dražší, elektrika, krmení, všechno. Za bývalého režimu se neonka dala prodat za 11 korun, za to byly sparty a jedno pivo. Dneska za ni dostanete osm korun,“ říká Josef Chmelař.
Vedle asijských velkofarem konkurují českým chovatelům akvarijních rybiček například i v Izraeli. „Asi od roku 2008 se tam vybudovaly asi dvě desítky velkých farem. Našim chovům hodně konkurují, protože to není tak vzdálená destinace, takže letecká doprava není tak drahá, tudíž nemůžeme v některých druzích ryb cenou konkurovat,“ popisuje Jiří Mráz.
Jen za topení a solární ohřev dá ročně 40 tisíc korun. Než se rybička odchová a jde do prodeje, trvá to i několik měsíců.
„Musíme rybičky pořád krmit, měnit vodu, prát filtry. Dennodenně dopoledne a večer. A je kolem toho spousta dalších úkonů,“ přidává se Václav Jiříček.
Ceny v zahraničí jsou přitom i pětinásobně vyšší než v Česku. Cestu vývozu proto zvolil i Jiří Mráz. Dnes zaváží svůj chov skoro do celé Evropy - od Itálie a Francie až po Holandsko.
„Někdy jedu osobně jednou týdně, někdy posílám řidiče. Podle toho, jaká je práce s balením rybiček. Samotné balení, svážení a příprava na expedici k zákazníkovi zabere hodně času. Posílá se i letecky do Anglie, ze zámořských zemí hodně Amerika a Japonsko,“ vyjmenovává Jiří Mráz.
Jen loni čeští chovatelé vyvezli do zahraničí akvarijní rybičky za téměř 340 milionů korun, což je zhruba o 40 milionů více než rok předtím. I díky tomu se Česko řadí k největším exportérům na světě. První příčku už několik let drží Singapur.
