„Pan Juncker (Jean-Claude, předseda Evropské komise) řekl, že by byl nerad, aby peníze na politiku soudržnosti klesly pod 30 procent celkového rozpočtu Evropské unie. Dneska je to 34 procent. Takže nějaký úbytek tam bude. V tomto období máme zhruba 600 miliard korun, takže si myslím, že nakonec bychom se mohli dostat na 500 miliard. Ale musíme za to samozřejmě bojovat,“ uvedla Dostálová.

Dopad na výši dotací bude mít podle ní brexit. Dále také změna metodiky výpočtu přidělování peněz jednotlivým zemím, kdy více peněz dostávají ty s nižším HDP na obyvatele v porovnání s průměrem EU.

Všechny regiony kromě Prahy

„České ekonomice se v poslední době velmi daří. Ale pro nás bude důležité, aby komise začala debatovat o tom, že politika soudržnosti je pro všechny regiony,“ doplnila ministryně. V Česku by se podle ní mohl zvýšit počet regionů, které by na dotace dosáhly. „Týkalo by se to všech regionů s výjimkou Prahy, která je výrazně nad unijním průměrem,“ uvedla dále Dostálová.

Další jednání na úrovni ministrů, kteří jsou v členských zemích za čerpání odpovědní, se uskuteční v květnu v Lucemburku. Podle Dostálové bude Česko prosazovat, aby si jednotlivé členské země mohly o nastavení priorit rozhodovat více samy. „Pro nás je těžké říkat, na co budeme potřebovat peníze za pět až šest let. Chceme větší pružnost a autonomii. A jednoznačně podporujeme zapojení partnerů z regionů, krajů měst a obcí do této problematiky. Chceme sladit regionální priority s národními,“ sdělila Dostálová.

Jako důležité vidí také snížení tematických cílů ze současných 11 na tři až čtyři. „Pro nás jsou důležité infrastruktura, inovace, lidské zdroje a územní rozvoj,“ podotkla.

Sedmileté nebo pětileté období?

Podle posledních informací z EK by následující programové období mělo být stejně jako doposud sedmileté. Jsou však i určité tlaky, aby bylo pětileté a sladilo se s politickým cyklem. Další volby do Evropského parlamentu budou v roce 2019. „To by nebyl dobrý krok. Před volbami a po volbách by se neudělalo vůbec nic,“ dodala ministryně.

V programovém období 2014 až 2020 může Česká republika čerpat z evropských fondů 23,9 miliardy eur (asi 600 miliard korun). Ke konci letošního roku Evropská komise vyhodnotí země a jejich programy podle toho, jak plní své závazky vůči strategii Evropa 2020. V případě neplnění může Česko přijít o šest procent z přidělené částky. V programovém období 2007 až 2013 mohla Česká republika z evropských fondů čerpat zhruba 700 miliard korun. Z toho asi čtyři procenta nebyla vyčerpána.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít