Čína mě překvapila svou ekonomickou vyspělostí, řekl ekonom Sedláček
Českého ekonoma Tomáše Sedláčka ohromila Čína svou ekonomickou vyspělostí. Do Pekingu přijel tento analytik a bývalý člen NERVu představit svou oceňovanou knihu Ekonomie dobra a zla.
Sedláček podotkl, že v komunistické zemi čekal něco, co bylo možné vídat v osmdesátých či devadesátých letech v Čechách. Našel však něco jiného.
„Ekonomicky je tahle země neskutečně napřed, nebo aspoň Peking, až mi z toho zaskočil dech,“ řekl Sedláček.
Jeho kniha Ekonomie dobra a zla byla přeložena už do čtrnácti jazyků, včetně právě čínštiny.
S ekonomem Tomášem Sedláčkem natáčela zahraniční zpravodajka ČRo Kateřina Procházková.
„Kupodivu zájem byl relativně brzo potom, co ta knížka vyšla v nakladatelství Oxfordské univerzity, ale trvalo jim to déle přeložit, takže ta knížka v čínštině vyšla zhruba před měsícem,“ uvedl ekonom.
Sedláček přijel do Číny poprvé. Její hospodářství přesto už hodnotí, a to neotřele a odvážně.
„ Je to takový zvláštní hybrid jakési autoritativní moci, která ale připouští konkurenci. V jistých odvětvích je ta konkurence dokonce ještě drsnější, kapitalističtější, nebo, pokud mi dovolíte to slovo, krvavější než u nás,“ zhodnotil.
Před dvěma lety se pak podle Sedláčka snažili někteří čeští politici u nás přitvrdit sociální systém právě po vzoru Číny. Dnes se karty obrátily a Čína na tomto poli kopíruje Evropu.
Odpovědnost za demokracii
„Je to spíš Čína, která se dívá na naše důchodové systémy, nebo i zdravotnictví se tady snaží změnit, a inspirací jim je právě Evropa. My jsme koneckonců demokracii a kapitalismus vymysleli, tak máme velkou odpovědnost ho upravit tak, aby byl přijatelný nejen pro Evropu, ale pro celý svět,“ řekl Sedláček.
Na závěr Sedláček neopomenul čínský zázrak pochválit, ale zmínil i kontroverzní stránky.
„Ekonomicky je možná s Aristotelem možné hovořit o jakési osvícené autokracii, protože z ekonomického hlediska oni dělají věci dobře. Neměli bychom se tím ale nechat příliš fascinovat. Česká republika za posledních dvacet let neskutečně změnila svou tvář a nemusela kvůli tomu obětovat ty demokratické svobody, na které jsme v Evropě zvyklí,“ uzavřel ekonom.