Emisní povolenky pro domácnosti neodvrátíme, investované peníze se ale vrátí, míní analytik
Ekonomové se předhánějí v odhadech, o kolik emisní povolenky zdraží náš život. Podle analytika Ondřeje Sklenáře z Asociace pro mezinárodní otázky se nepřímo promítnou do ceny většiny zboží a služeb, přímé dopady se budou lišit podle typu vytápění a dopravy, kterou domácnosti využívají. „Těch s centrálním vytápěním, jejichž členové jezdí tramvají, se téměř nedotknou, největší budou u těch, kteří topí uhlím a jezdí autem,“ shrnuje v Interview Plus.
Pohonné hmoty by při ceně povolenky okolo 45 eur zdražily o necelé tři koruny za litr bez DPH, tedy asi o sedm procent. Podle propočtů univerzity v Kolíně nad Rýnem by ovšem ke splnění dekarbonizačních cílů Evropské unie musela povolenka stát 250 eur za tunu oxidu uhličitého.
„Jedna věc jsou emisní cíle, druhá snaha vybalancovat dopady na širokou veřejnost. Česká republika a 18 dalších států navrhly mechanismus, který by cenu držel na úrovni 45 eur. Je to většina členských zemí a obavy z dopadů na domácnosti jsou silné, takže myslím, že má velkou šanci uspět,“ soudí expert.
Nepřímé dopady podle něj budou tvořit asi čtvrtinu celkové zátěže, budou ale záviset na výsledné ceně povolenky nebo například i na vzdálenosti přepravy. Povolenky tak mohou pomoci například lokálním producentům.
„Jinak se promítnou do rajčat vypěstovaných ve Španělsku a jinak to bude u rajčat ze skleníku v Česku, byť kvalitou může jít o srovnatelné produkty. Právě potraviny tvoří asi pětinu spotřebního koše domácností, náklady na dopravu ale tvoří jen asi pět procent výsledné ceny,“ vysvětluje.
Emisní povolenka je pro Brusel jako posvátná kráva, což je chyba, míní energetik Feist
Číst článek
Současně varuje před rizikem neúměrného zvyšování marží, kdy obchodníci neadekvátně reagují na vnější faktory, což bylo patrné během energetické krize.
Investice se vyplácí
Hnutí ANO slibuje, že pokud vyhraje volby, emisní povolenky pro domácnosti zruší. Sklenář se ale domnívá, že to není možné, a považuje to za populismus: „Ano, můžeme to obstruovat, nepřeklápět legislativu a vyhrožovat soudními spory, ale z dlouhodobého hlediska by nám to přineslo více škody než užitku.“
Česko by podle něj spíše mělo usilovat o to, aby systém emisních povolenek byl co nejstabilnější a nejpředvídatelnější. Platí také, že dopad na české domácnosti bude větší než třeba na západoevropské, které mají vyšší kupní sílu.
Nové emisní povolenky? Paskvil, hodnotí Knotek. Gregorová: V některých zemích už čekají na spuštění
Číst článek
Další země visegrádské čtyřky na tom budou ještě hůře vzhledem k vyššímu podílu uhlí a plynu na energetickém mixu.
Kompenzovat by to měl takzvaný Sociální klimatický fond, který bude část výnosů přerozdělovat. Největším čistým příjemcem má být Polsko, Česko by mělo čerpat až 40 miliard korun. O tom, jak peníze využít, se ale na tuzemské politické scéně nedebatuje.
„Ze současného systému povolenek jsou hrazeny programy jako Nová zelená úsporám, které mají velký pozitivní efekt. Každá koruna investovaná do úspor a výměny energetických zdrojů do ekonomiky přináší dvě až 3,5 koruny. A má to další benefity jako čistší ovzduší a nižší výskyt souvisejících onemocnění,“ vypočítává Sklenář.
Od nového systému si slibuje zvrat dosavadního trendu, kdy zatímco jiné sektory vykazují pokles emisí, sektor dopravy jako jediný roste. „A roste poměrně významně, takže jakákoli změna je více než žádoucí,“ uzavírá.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus, audio je v úvodu článku.