Více na Dukovany, méně z daní od firem. Pět bodů, které stojí v návrhu rozpočtu za vysvětlení
Stát bude podle návrhu rozpočtu na rok 2026 hospodařit se schodkem 286 miliard korun, což je o 45 miliard víc oproti plánu schodku na letošní rok a o 49 miliard korun víc než kolik by odpovídalo limitu danému pravidly rozpočtové zodpovědnosti. Důvodem většího navýšení deficitu jsou dvě hlavní položky – vyšší výdaje na obranu a státní půjčka na přípravu stavby dvou nových jaderných bloků v Dukovanech.
Bez těchto dvou položek by podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS, ve volbách do Sněmovny bude kandidovat za Spolu) státní finance skončily schodkem 237 miliard korun. Oba výdaje navíc se navíc nebudou započítávat do deficitu, který z hlediska odpovědnosti hospodaření členských zemí hlídá Evropská komise.
Stanjura navrhl rozpočet se schodkem 286 miliard. Pavel návrh označil za polotovar, opozice ho kritizuje
Číst článek
V případě obrany má na navyšování výdajů nad 2 procenta HDP Česko spolu s dalšími státy EU výjimku z pravidel kvůli zajištění bezpečnosti, v případě Dukovan se jedná o půjčku, která by se měla začít splácet po dostavbě nových jaderných bloků z prodeje vyrobené elektřiny.
Opozice každopádně návrh kritizuje, podle ní nelze s navrženým rozpočtem reálně hospodařit. Kritika zazněla i z koaliční TOP 09, která považuje své resorty, tedy zdravotnictví a vědu, za podhodnocené. Podobně se o svém resortu vyjádřil ministr dopravy Martin Kupka (ODS, ve volbách do Sněmovny bude kandidovat za Spolu). Relativně spokojení jsou Starostové, podle místoředsedy Lukáše Vlčka (kandiduje ve volbách do Sněmovny) by ale ještě chtěli jednat o podporách bydlení.
Z návrhu rozpočtu vybíráme pět zajímavostí, které stojí za vysvětlení:
Experimenty se škrty dotací na podpory obnovitelných zdrojů (OZE) skončily
V kapitole ministerstva průmyslu a obchodu je částka 24,6 miliardy korun, která odpovídá reálnému odhadu, kolik bude ze strany státu na OZE potřeba. Podle odhadu Energetického regulačního úřadu by příští rok tyto dotace putující především na elektřinu ze solárních zdrojů postavených do roku 2010 měly činit celkem asi 44 miliard korun. Stát tedy zaplatí zmíněných 24,6 miliardy korun, zbylých necelých 20 miliard pak zbývá na domácnosti a podniky, které tyto peníze posílají provozovatelům zelených zdrojů formou poplatku za OZE.
Dělení nákladů na dotace OZE fungovalo systémem úhrad zhruba půl na půl státní rozpočet a spotřebitelé a firmy do energetické krize. V roce 2023 vzal stát veškeré úhrady poplatku i dotací na sebe, v dalších dvou letech chtěl ale ministr financí Stanjura škrtat. Opakovaně poslal resortu průmyslu na dotace jen 8,5 miliardy korun. Loni krok vysvětlil tím, že zpřísní pomocí úpravy legislativy kontroly solárníků, jestli nedostávají podpor moc. To ale nakonec v parlamentu neprošlo, několik zahraničních investorů do solárů navíc upozornilo ministerstvo financí, že dají věc kvůli porušení ochrany investic k mezinárodní arbitráži.
Text pokračuje pod tabulkou výdajů podle kapitol.
Potřebné peníze na dotace se tak v obou letech doplácely z rezerv a nespotřebovaných výdajů minulých let nebo na úkor navýšení plateb firem. Jen pro zajímavost - letos by podpory OZE měly celkově vyjít na víc než 50 miliard korun.
Celková dotace státu ve výši 24,6 miliardy korun pro rok 2026 by měla údajně znamenat i úlevu pro nejnáročnější firmy na spotřebu elektřiny připojené na velmi vysokém a vysokém napětí, kterým by proti letošku mohl poplatek za OZE za megawatthodinu mírně klesnout. Domácností se pokles netýká, jejich poplatek je daný částkou zhruba 600 korun/MWh včetně DPH.
Výdaje na obranu rostou víc, než si vláda schválila
Na zvýšení obranyschopnosti Česka má jít podle návrhu rozpočtu rekordní částka, celkově 206,5 miliardy korun, což odpovídá 2,35 procenta HDP v příštím roce. Oproti letošnímu rozpočtu je to o 45,6 miliardy víc.
Vláda si přitom schválila do roku 2030 růst výdajů nad zatím povinná 2 procenta HDP „jen“ o 0,2 procenta každý rok. S tím, že v roce 2030 by tak měly výdaje dosáhnout 3 procent. Členské země NATO se nicméně mezitím dohodly, že do roku 2035 by měl každý člen vydávat ne 2, ale celkem 5 procent HDP – z toho na vojenskou obranu 3,5 procenta a dalších 1,5 procenta na zajištění bezpečnosti obecně.
Vláda navýšení o víc než dvě desetiny procenta už pro rok 2026 odůvodňuje tím, že obranu a bezpečnost považuje za absolutní prioritu. Je nutno ovšem dodat, že většina z peněz nad zatím platný závazek vůči NATO ve výši 2 % HDP půjde většinou jinam než přímo do resortu obrany.
Vláda může od příštího roku zvýšit výdaje na obranu nad hranici dvou procent HDP
Číst článek
Ministerstvo získá na vojenské záležitosti a armádu 175,7 miliardy korun, dalších 30,7 miliardy se ale projeví v jiných kapitolách. Například v kapitole ministerstva dopravy je uvedeno, že na obranu bude sloužit 20 miliard korun, další miliardy jsou v resortech zahraničních věcí a vnitra.
Na obranu jdou také celé rozpočty tří úřadů: necelá miliarda je Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, téměř půl miliardy je Národní bezpečnostní úřad a 5,2 miliardy připadá na Správu státních hmotných rezerv. Jeho rozpočet se mimochodem zvyšuje meziročně o zhruba 1,2 miliardy korun, do roku 2028 má pak nabobtnat na víc než 8 miliard korun.
Podle šéfa úřadu Pavla Švagra jde o to, že správa musí nakoupit mimo jiné řadu zcela nových položek. Sám úřad tak údajně původně žádal ještě víc. Mezi položky, která mají zvýšit bezpečnost státu, budou nově patřit rezervace vybraných léků, mobilní lávky pro pěší pro případy povodní, nebo dekontaminační stanice pro případy šíření nákaz, jako byla třeba slintavka a kulhavka krav.
Do rozpočtu se začíná promítat státní podpora jaderné energetiky
Zvýšení schodku má pro příští rok na svědomí vedle obrany a bezpečnosti také výdaj na dva chystané bloky v jaderné elektrárně Dukovany. Stát vyčlenil celkem 18,3 miliardy korun s tím, že jsou určeny na přípravné práce k výstavbě bloků, a to pro investora, firmu Elektrárna Dukovany II (EDU II). Částka má být ale návratná půjčka.
Jaderné elektrárny v čase klimatických změn. Vedra omezují provoz reaktorů, dopady pociťuje i Evropa
Číst článek
Dva nové bloky mají stát celkem 407 miliard korun, jde tedy zatím o první výstřel. Z vyčleněných 18,3 miliardy má navíc 3,6 miliardy korun zaplatit stát ČEZu za to, v této jeho dceřiné firmě navýšil svůj podíl přímo na 80 procent. Částka má odpovídat vynaloženým nákladům na přípravu projektu a tendru na dodavatele. Ostatních necelých 15 miliard korun je na financování přípravných prací a investic do potřebné infrastruktury kolem elektrárny.
Samotná stavba prvního bloku má začít až v roce 2029 a má být hotový nejdříve koncem roku 2036. Teprve pak se z výnosů prodeje elektřiny bude státu půjčka – která dál poroste- vracet. Alespoň podle současných předpokladů. Cílem je státní půjčkou zlevnit náročnou investici a zajistit tak dostatek elektřiny za konkurenceschopné ceny.
Úvěr bude EDU II příští rok čerpat jen tehdy, pokud tuto státní pomoc schválí Evropská komise. Povolení, tzv. notifikaci státní podpory, ČEZ získal jen na jeden blok, nyní žádá o schválení podpory pro oba bloky.
Státu přijde více příjmů ze sociálního pojistného a méně daně z příjmů od firem
Zvýšený schodek státního rozpočtu odpovídá mimo jiné i jen minimálně rostoucím příjmům státu, které má především z daní a pojistného. Rozruch v návrhu rozpočtu pokud jde o příjmy vyvolala hlavně položka výběru pojistného na sociální pojištění, z kterého se vyplácí důchody.
Suma pojistného má příští rok totiž v jinak spíš stagnujících příjmech vzrůst vůbec nejvíc, a to o 55 miliard na 864,3 miliardy. Jde tedy o nárůst výběru zhruba o 6,4 procenta. Pojistné se přitom platí jako podíl z hrubých platů a mezd v ekonomice, ty ale mají růst příští rok „jen“ o 5,6 procenta.
Podle některých ekonomů tak příjmy z pojistného nemusí být reálné a schodek ve skutečnosti pak může být vyšší. Nicméně jako oprávněné schválil příjmy z pojistného na příští rok Výbor pro rozpočtové prognózy na svém jednání 28. srpna, a to právě ve výši uvedené v návrhu rozpočtu. Výběr pojistného má totiž příští rok navýšit odhadem 6 miliard korun navíc od živnostníků, kterým se bude příští rok zvyšovat vyměřovací základ pro pojistné a také vstupuje v platnost vyšší sazba pojistného pro náročné profese kvůli možnosti předčasného důchodu a další úpravy, znamenající dalších plus 600 milionů.
Překvapivý je v rozpočtu jen minimální růst DPH (o 1,4 miliardy, tedy jen 0,33%), ačkoliv má růst spotřeba. A o 22 miliard korun se má propadnout dosavadní tahoun příjmů, a to firemní daně. Vliv na to bude mít zřejmě končící výběr daně z mimořádných zisků, který rozpočet přifukoval o zhruba 30 miliard ročně. Daň platil většinou jen ČEZ, což se nelíbilo minoritním soukromým akcionářům. Podle mluvčí ministerstva financí Petry Vodstrčilové stojí za sníženým objemem obou položek ještě další změna, a to rozpočtového určení daní (RUD). „Odhadovaný negativní dopad je více než 16 miliard korun,“ uvedla. V případě nižšího výběru daně z příjmů právnických osob jde podle mluvčí kvůli RUDu o minus 8 miliard korun.
Kde se bude asi nejvíc ještě vyjednávat
Překvapením návrhu rozpočtu je nepochybně pro příští rok ministerstvo dopravy, kterému se výdaje mají snížit o čtvrtinu. Dosáhnout mají 106,7 miliardy korun, což je o 33 miliard meziročně méně.
Nejvíce v resortu jde na dotace pro Státní fond dopravní infrastruktury, kam má směřovat 87,6 miliardy, zatímco v letošním rozpočtu bylo kolem 119 miliard. Resort dopravy má přitom rozjeté projekty výstavby dálnic a železnic. Podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) propad výdajů „nemůže být tak vysoký, protože resort potřebuje peníze na dopravní stavby.“ „V tomto smyslu bude muset navržená podoba doznat změn,“ uvedl ministr.
Vláda počítá pro příští rok se schodkem 280 miliard. ANO ho chce přepracovat, pokud vyhraje volby
Číst článek
Jednat chtějí i Starostové, a to o možnosti přidat na projekty podporující výstavbu bydlení. Ty spadají do resortu ministerstva pro místní rozvoj (MMR) vedeného Petrem Kulhánkem (STAN, kandiduje ve volbách do Sněmovny). Celkově přitom MMR bude mít druhý největší nárůst výdajů po ministerstvu průmyslu a obchodu, které řídí místopředseda STAN Lukáš Vlček.
„Rozpočty ministerstva vnitra i průmyslu a obchodu jsou oproti minulému roku vyšší, v další debatě se s koaličními partnery ale zaměříme především na podporu školství, vědy a výzkumu nebo všech projektů na budování nových bytů,“ uvedl Vlček. Ten jinak nemá výhrady ke svému resortu, kde rostou výdaje například na podpory inovačních center, implementace AI a také pro spotřebitelské organizace.
Velká debata se nepochybně povede i o platech, tedy odměnách ve státní a celé veřejné sféře. V průměru má objem peněz na platy podle rozpočtu vzrůst o 4,5 procenta, odboráři ale upozorňují, že reálné platy jsou stále zhruba o 12 procent nižší ve srovnání s rokem 2021. Proto chtějí zvýšit platy o 10 procent, což by podle nich znamenalo zhruba 13 miliard navíc.
„To reprezentuje hodnotu 0,6–0,7 % celkových rozpočtových příjmů státního rozpočtu (bez EU) pro rok 2026. To je ovšem pouze statický pohled, vyvolaný růstový impulz tento přímý rozpočtový dopad ještě v konečném důsledku sníží,“ uvedli ve svém stanovisku k rozpočtu odbory. Ekonomiku totiž táhne vzhůru spotřeba domácností a pokud budou platy vyšší, potáhnou i mzdy v soukromé sféře, lidé budou víc utrácet, ekonomika víc poroste a tím i další příjmy státu, vysvětlují odboráři svou logiku, proč se peníze na platy navíc vyplatí.
Velká debata se už teď vede i o penězích pro školství, které patří podle vlády mezi její priority. Výdaje na školství mají ale příští rok o 14,4 miliardy meziročně klesnout. Podle ministerstva financí jde ale o optický klam. „Realita? Od 1. ledna 2026 budou nepedagogy platit zřizovatelé škol a stát jim na to posílá přes 27 miliard korun. Bez tohoto přesunu by byl rozpočet školství na 2026 meziročně o 13 miliard korun vyšší,“ reagovalo ministerstvo.
