Centrální banka ovšem dlouhodobě upozorňuje, že vytváření zisku není její hlavní úlohou. Tou je péče o cenovou stabilitu. Hospodářský výsledek je předběžný a nejsou v něm zahrnuty všechny dodatkové operace za rok 2017, uvedla banka.

ČNB měla ke konci loňského roku devizové rezervy za 3,151 bilionu korun, což bylo o 953,6 miliardy více než koncem prosince 2016. Za jejich růstem v posledních letech je především intervenční režim, kdy centrální banka od listopadu 2013 do loňského dubna vynaložila dva biliony korun za nákup eur. V eurech před zahájením intervencí činily devizové rezervy zhruba 35 miliard eur, nyní jsou na téměř 124 miliardách eur.

Korunu ČNB v rámci intervencí udržovala poblíž hranice 27 korun za euro. V současnosti se koruna obchoduje kolem 25,50 Kč/EUR.

ČNB sice může podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera dlouhodobě fungovat i se ztrátami a negativním vlastním kapitálem. „Ale o co déle bude muset splácet tyto ztráty ze svých budoucích zisků, o to déle nebude moci tyto zisky odvádět do státního rozpočtu. Ztráty centrální banky tak nejsou jen ‚imaginární‘ a zcela jistě nejsou rozpočtově neutrální, jak ČNB často tvrdí,“ uvedl. Problém vysokých ztrát ČNB kvůli intervencím by přitom podle něj bylo možné částečně vyřešit aktivnější správou devizových rezerv. K té přitom podle vyjádření guvernéra Jiřího Rusnoka ČNB přistoupila.

Rozdělení investic

ČNB v rámci nové strategie rozdělila investování devizových rezerv na dvě části. Zhruba 45 procent devizových rezerv centrální banka investuje pouze do aktiv v eurech a americkém dolaru tak, aby byly vysoce likvidní, tedy rychle dostupné pro hladké fungování měnové politiky. 

Druhou část rezerv, tzv. investiční tranši, hodlá ČNB využívat pro dlouhodobější investování zaměřené na větší výnos. V této části rezerv by ČNB měla vedle eura a amerického dolaru investovat i do aktiv v kanadském dolaru, australském dolaru a švédské koruně. Vyplývá to z vyjádření guvernéra ČNB na stránkách banky.

ČNB měla ke konci loňského roku devizové rezervy za 3,151 bilionu korun, což bylo o 17,8 miliardy korun více než na konci listopadu a o 953,6 miliardy více než koncem prosince 2016. Za jejich růstem v posledních letech je především intervenční režim, kdy centrální banka od listopadu 2013 do loňského dubna vynaložila dva biliony korun za nákup eur.

V eurech činí devizové rezervy zhruba 124 miliard eur. V investiční části rezerv tak bude 64,8 miliardy eur a v likvidní 56,7 miliardy eur.

„Ta změna spočívá právě v tom, že máme dnes mnohonásobně - cca pětinásobně - větší devizové rezervy. To nám umožňuje v podstatě ten obrovský balík rozdělit tak, abychom spolehlivě zajistili dostatečné množství likvidních rezerv, které budeme používat pro nutné, řekněme bezpečné fungování z hlediska měnové politiky,“ uvedl Rusnok. Při rozdělení devizových rezerv vycházela ČNB podle něj z metodiky Mezinárodního měnového fondu.

Jsme v tranzitorním období 

První část rezerv se tak podle guvernéra orientuje na krátkodobé investování, tedy na instrumenty peněžního trhu. „Prakticky to znamená krátké dluhopisy, pokladniční poukázky těch řekněme nejspolehlivějších zemí evropských i mimoevropských a operace s centrálními bankami - repo operace nebo i depozitní operace,“ uvedl Rusnok.

Investiční část kromě těchto tradičních nástrojů bude použita i na další investiční nástroje jako například hypotékami kryté dluhopisy vydané v Evropě. „Můžou to být do budoucna třeba i korporátní dluhopisy nějaké kategorie, ale zatím to rozhodnutí nepadlo,“ dodal. Zároveň upozornil, že ČNB neuvažuje o zvýšení maximálního 10procentního podílu investic do akcií.

Rusnok dále také uvedl, že v tuto chvíli centrální banka neuvažuje o odprodeji části devizových rezerv. „Přece jenom jsme stále v nějakém, já bych řekl, tranzitorním období po opuštění kurzového závazku a teprve na počátku normalizace měnových podmínek nejen u nás, ale o to více i v jiných částech světa relevantních pro náš měnový vývoj. Takže z tohoto pohledu je ta věc asi zatím předčasná,“ uvedl.

Předloni ČNB vykázala zisk 46,5 miliardy korun, o rok dříve uzavřela hospodaření se ztrátou 549 milionů korun. Část zisku centrální banka využila na uhrazení ztráty, zbytek převedla do rezervního fondu. V něm by tak mělo být zhruba 60 miliard Kč.

Nová strategie by přitom podle Rusnoka měla přispívat k lepšímu hospodaření centrální banky. „Nicméně není to nějaký jednoznačný a zásadní jediný cíl, my se neorientujeme pouze na výnos. My se vždycky budeme především v devizových rezervách orientovat na bezpečnost, ať už je to v té či oné tranši,“ uvedl.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít