Autor studie o kanálu Dunaj–Odra–Labe: Projekt je finančně ztrátový, ale ekonomicky výhodný
Sen prezidenta Miloše Zemana o výstavbě kanálu Dunaj–Odra–Labe pořád žije. Ministerstvo dopravy před týdnem poslalo vládě studii, která doporučuje zaměřit se na dunajsko-oderskou větev. Výstavba této části projektu by stála zhruba 300 miliard korun. „Studie proveditelnosti prokázala, že to je rozumný projekt,“ řekl v rozhovoru s Marií Bastlovou Michael Trnka ze společnosti Aquatis, jeden z autorů studie.
„Studii připravovalo více než 60 lidí z řady firem. Jsou to odborníci, kteří si od své práce umí udržet odstup. Snaží se zadané úkoly splnit co nejlépe a prokázat objektivní zhodnocení daného problému,“ dodal Trnka ve vysílání Radiožurnálu.
Studie samotná stála zhruba 27 milionů korun včetně DPH, má kolem 3000 stran. Celý projekt Dunaj–Odra–Labe studie hodnotí sice jako finančně ztrátový, ale ekonomicky udržitelný a výhodný.
„Tento rozdíl znamená, jestli se projekt vyplatí soukromému sektoru, nebo zda je to projekt, který je vhodný spíše pro státní sektor. Kdyby byl finančně ziskový, mohl by ho budovat soukromý sektor. Takto jde o projekt, který je typickým infrastrukturním projektem pro státního investora,“ vysvětluje Michael Trnka.
Podle studie je projekt pro stát prospěšný, a to hlavně díky své dopravní funkci. „Koridor je ale také jedinou dopravní cestou, která má funkcí ještě více. Jde o koridor, který může sloužit k dopravě vody, k výrobě elektrické energie nebo ochraně před povodněmi,“ vypočítává.
Kritika ze strany ekologů
Proti stavbě kanálu se ozývá poměrně silná kritika ze strany ekologů. Kritika zazněla například v červnu v Senátu na semináři, který byl právě tomuto projektu věnovaný. Josef Seják z Komise pro životní prostředí Akademie věd označil studii za lživou.
Nemá ani cenu papíru, na které byla vytištěna, kritizuje Seják studii ke kanálu Dunaj-Odra-Labe
Číst článek
„Já se bojím, že lidé, hlavně ti, kteří vystupovali v Senátu, tu studii ani neotevřeli a v podstatě ani nevědí, co v ní je. Bojím se, že vycházejí ze zažitých klišé, která se o vodním koridoru Dunaj–Odra–Labe říkají už třicet let. Rád bych si s těmito lidmi sedl ke stolu, abychom probrali ty připomínky a vysvětlili si je,“ uvedl Trnka.
Jedno z ekologických rizik je například ohrožení vzácných lužních lesů na jihu Moravy. Podle Michaela Trnky lužním lesům žádné nebezpečí nehrozí.
Proč podle něj nemá projekt větší podporu veřejnosti? Co dalšího Michal Trnka říká na kritiku ze strany ekologů? A nemělo by se o uvažované stavbě jednat také s našimi sousedy? Poslechněte si celý rozhovor.
