Sommer: Sýrie chce volbami uspokojit Západ. Obávám se, že systém nebude pluralitní, ani transparentní
V Sýrii měly v pondělí začít parlamentní volby. Jak ale zjistil náš zvláštní zpravodaj v Damašku Štěpán Macháček, teprve včera vláda rozhodla, že pětidenní hlasování odloží zřejmě na dva týdny. Nebyly totiž dostatečně připravené. ‚Co se týče legitimity voleb, tak jde spíše o krok, jak uspokojit mezinárodní komunitu,‘ říká pro Radiožurnál ředitel Centra blízkovýchodních vztahů CEVRO univerzity Filip Sommer.
Je vůbec záměr uspořádat teď v Sýrii volby, i když v omezené podobě, realistický?
Jedná se o další z fází zaplnění institucionálního, v tomto případě konkrétně legislativního vakua. Stejně jako předtím určení Ahmada Šara prezidentem či uspořádání národní konference, která měla přivést dohromady všechny komponenty syrského lidu.
Jak přesně mají ty volby v Sýrii vypadat? Vysvětluje ředitel Centra blízkovýchodních vztahů CEVRO univerzity Filip Sommer
Ta země se potřebuje nějakým způsobem posunout. Jedná se o poměrně velký krok, i když samozřejmě není ideální. Musíme si uvědomit, že země má za sebou 50 let nadvlády jedné rodiny, 14 let občanské války, takže já to vnímám jako mírný pozitivní krok.
Na druhou stranu to potom podporuje proces centralizace do rukou prezidenta Ahmada Šara a jeho nejbližšího okolí. Má to svoje plusy i minusy.
Jak přesně mají ty volby v Sýrii vypadat? Jak vznikly kandidátky, kolik stran proti sobě kandiduje a jak byli vybíráni členové volebních komisí?
Co se týče politických stran, tak ty zde nekandidují. V tomto ohledu se čeká na nový zákon o politických stranách, jehož tvorba může trvat až několik let. Kandidátky většinou vznikly na základě nějakých sympatií se současnou vládou a ten proces není příliš transparentní.
Je opravdu těžké odhadnout, jak proces úplně přímo probíhal. Na jedno křeslo bylo vybráno vždy 150 kandidátů, kteří za sebe mají zvolit svého vítěze, což dle mého názoru bude zase opravdu složitý proces. Mandát je na dvě a půl roku.
‚Nedemokratické volby‘
Volit se má jenom v jedenácti ze čtrnácti syrských provincií. Ve zbývajících třech, kde převládají Kurdové a Drúzové, syrská vláda z bezpečnostních důvodů, jak to říkala, volby nepořádá. Neoficiální kurdská autonomní zpráva volby označila za nedemokratické, čili ještě i tímto pohledem dává pořádání voleb v této situaci vůbec smysl?
Volby jsou na území, které kontroluje současná vláda, ať už je to severovýchod, který je ovládaný Kurdy nebo jih, který je pod kontrolou Drúzu, tam vláda nemá žádnou legitimitu a autoritu.
V Sýrii začnou první volby od pádu Asadova režimu. Občané ale nemohou hlasovat přímo a ani v celé zemi
Číst článek
Je otázka, zda vůbec v budoucnu dojde ke změně statutu kvóta, jestli se Damašek dohodne s Kurdy, případně Drúzy, to znamená otázka, jestli se ten status quo změní. V této otázce zatím příliš optimistický nejsem. Na těch územích, kde vláda má autoritu, je to zase nějaký krok s cílem udržet zemi stabilní.
Jakou legitimitu bude mít takto vzniklý parlament, pokud vůbec vznikne, v očích západních zemí, se kterými jak víme, tak současná syrská vláda se snaží budovat těsné vztahy.
Co se týče legitimity, tak jde spíše o krok, jak uspokojit mezinárodní komunitu, zejména Spojené státy a EU s cílem zajistit jejich podporu a pomoc. Vypadá to zatím, že Západ nebo entity, které jsem zmínil, zatím hru hrají také. Zatím nekritizují příliš volby a je možné, že budou vládu podporovat s cílem udržet Sýrii stabilní.
Obávám se, že ten systém nebude ani pluralitní, ani transparentní, ani inkluzivní. Nejsou zahrnuty všechny provincie, a nejsou ani za zahrnuti voliči ze zahraničí.
