Pětina Čechů nezvládá dlouhodobě šetřit. Do penze by přitom měli ideálně odcházet se dvěma miliony úspor
Bezmála pětina Čechů si netvoří dlouhodobou finanční rezervu pro případ, že by například přišli o práci nebo se objevily větší nečekané výdaje. Dostatečně si pak nespoří ani na důchod. Zjistil to průzkum agentury Ipsos pro Českou spořitelnu. Dvě třetiny českých domácností mají na svých účtech méně než 300 tisíc korun.
Lidé by podle ekonomů do penze měli odcházet minimálně se dvěma miliony korun úspor, tak aby se nepropadla jejich životní úroveň. Téměř každý pátý Čech si ale dostatečný objem peněz na důchod, ale i jen „na horší časy“ neodkládá.
„Chystám se už zhruba 10 let a mám penzijní pojištění. Částka, kterou si spořím, jsou dva tisíce měsíčně,“ popsal pro Radiožurnál svou přípravu na důchod 42letý Jindřich z Prahy. Než odejde do penze, chtěl by mít naspořeno co nejvíce tak, aby nemusel změnit způsob života, na který je zvyklý.
Pokud by Češi odcházeli do důchodu s úsporami dva miliony korun, přilepšili by si k očekávané penzi od státu na dvacet let o zhruba osm a půl tisíce korun.
Českým domácnostem zbývá měsíčně míň peněz než před rokem a půl. Místo osmi tisíc uspoří jen pět
Číst článek
Dlouhodobě spořit ale Češi zatím příliš nezvládají, aktuálně je to ale způsobené i vysokou inflací, která zatěžuje jejich domácí rozpočty.
Nejčastěji si jsou lidé schopni každý měsíc odkládat částky do dvou tisíc korun. Víc než osm tisíc z platu uspoří 16 procent Čechů, vyplynulo z průzkumu pro Českou spořitelnu.
Rozhoduje vzdělání a věk
„U mladších lidí si netvoří rezervu pouze dvanáct procent, zatímco v průměru to je sedmnáct procent. A u starších to procento narůstá až na devatenáct procent. Jednak to souvisí s finančním vzděláním, které ti mladší mají o něco vyšší, a samozřejmě také s příjmy, protože mladší dosahují vyššího vzdělání, a tedy vyšších příjmů,“ doplnil hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.
Zmíněné dva miliony má naspořeno jen čtyři procenta Čechů ve věku od 55 do 65 let.
Pracovat jako OSVČ je výhodné. K paušální dani by neměli mít přístup všichni, kritizuje ekonom Pertold
Číst článek
Lidé se ale na důchod připravují kromě obyčejného spoření například investicemi do vlastního bydlení – dům nebo byt vlastní podle ekonoma z Generali Investments Martina Pohla osmdesát procent lidí. Průměr napříč Evropou je přitom o deset procent nižší.
„To se může zdát jako výhra, ale je to situace typická v chudších postkomunistických zemích, kde bydlení je a bylo historicky levné. To se ale u nás mění. Bydlet ve vlastním bude zejména pro mladší ročníky stále méně dostupné,“ vysvětluje Pohl.
Souvisí to s drahými nemovitostmi a vysokými hypotečními sazbami.
Češi zároveň ukládají své peníze i do penzijního spoření. Celkem penzijní společnosti ke konci loňského roku spravovaly téměř 600 miliard korun.