EU: Přímá pomoc bankám v problémech za vytvoření bankovní unie
Pomocnou ruku bankám ve státech s hospodářskými problémy budou moci podat přímo záchranné fondy eurozóny. Ať ten dočasný, nebo Evropský stabilizační mechanismus, který má začít fungovat v červenci. Na summitu v Bruselu se na tom dohodli lídři evropské sedmadvacítky. Německo ale výměnou za tento ústupek požadovalo podniknout první kroky k vytvoření bankovní unie. A to se také stalo.
Banky mohou za určitých podmínek získat kapitálovou posilu přímo ze záchranných fondů eurozóny. To je podle předsedy Evropské rady Hermana van Rompuye přelomové rozhodnutí.
Peníze na pomoc bankám už nebudou muset jít přes státní pokladnu dané země, a zvyšovat tak její rozpočtový deficit. S přímou rekapitalizací bank je ale spojená jedna podmínka.
Výsledky summitu evropských lídrů komentoval v Ozvěnách dne hlavní ekonom Patria Finance David Marek
„Musíme vytvořit jednotný mechanismus bankovního dohledu," oznámil van Rompuy. Vznikne tedy celoevropský orgán pro supervizi nad bankami, ovšem jen těmi v eurozóně.
O jednotném dozoru nad peněžními ústavy se mluví jako o zárodku budoucí bankovní unie v Evropě. Její detailní podobu budou členské státy sedmadvacítky v diskuzích formovat ještě do konce roku. Bankovní unie se ale bude vztahovat jen na eurozónu.
Nečas: S výhradami jsme nebyli osamoceni
České republice šlo hlavně o to, aby národní regulátor - tedy ČNB - neztratil možnost kontrolovat banky v Česku a aby si veškeré pravomoci nepřivlastnil celoevropský dohledový orgán, který vznikne.
95 procent bank v Česku jsou totiž dcery zahraničních mateřských společností. Oslabení národního dohledu by znamenalo ztrátu možnosti zabránit například vysávání kapitálu z dceřiných bank ve prospěch matek.
O částečnou evropskou pomoc možná požádá i Itálie
Číst článek
Jak po skončení summitu řekl premiér Petr Nečas, s obavami ohledně pravomocí dozorových orgánů jsme zdaleka nebyli jediní.
„Různé typy obav nad oslabením pozice národního regulátora vyjádřili v podstatě zástupci všech skupin v rámci EU27,“ konstatoval v Bruselu český premiér.
Ekonomové: Vyřešení krize summit nepřiblížil
Podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka se ani přes opatření dohodnutá na summitu příliš nevzdálil scénář hrozícího rozpadu eurozóny. Došlo sice k posunu v přípravách vzniku bankovní unie, k žádnému posunu ale evropští lídři nedospěli v oblasti fiskální unie. Bez ní eurozóna podle Marka dlouhodobě nepřežije.
„Eurozóna je na rozcestí a je evidentní, že tam, kde aktuálně stojí, zůstat nemůže. Ona se musí změnit a musí se změnit dramaticky, v podstatě ve federální státní útvar. Nebo se dříve nebo později zcela rozpadne," poznamenal David Marek v Ozvěnách dne.
Závěry summitu EU rozebrali ve Stalo se dnes analytik Raiffeisen Bank Aleš Michl a poradce pro strategické otázky Petr Robejšek
Známka toho, že by byl problém dluhové krize vyřešen, není, komentoval výsledky summitu analytik Raiffeisen Bank Aleš Michl. Dohoda o přímé pomoci bankám podle něj neřeší podstatu problému. Pokud jde o společný bankovní dohled, neumí si představit, jak by mohl fungovat jenom v rámci eurozóny.
„Já očekávám, že to začíná bankovní unií v eurozóně, ale pak to bude bankovní unie EU, pak to bude politická unie a pak to jednou bude i fiskální unie. To znamená, že všechno se to pak bude platit z našich daní. Já si myslím, že jinak to asi neskončí. Takhle znám ty politiky,“ poznamenal Michl.
„Světlo na konci tunelu bohužel vidím, ale to jsou světla protijedoucí lokomotivy,“ zhodnotil přínos summitu pro řešení dluhové krize v eurozóně poradce pro strategické otázky Petr Robejšek. Ekonomická hodnota dohodnutého kompromisu je podle něj mizivá, ale politická je zničující.
„A sice v tom smyslu, že vlastně žádný krok k politické unii, který by ještě dával jakž takž smysl té plánované bankovní unii, se nekonal. O politické integraci není ani slovo, a ten slavný hlavní proud evropské integrace je proud peněz,“ konstatoval Robejšek ve Stalo se dnes.
