Obě země se chtějí zasazovat o budování větší nezávislosti Evropy, ať už v oblasti cloudových služeb, datových center nebo umělé inteligence, přestože jsou mezi nimi určité rozdíly.
Spojené státy ve středu oznámily sankce na dvě největší ruské ropné společnosti. Později Trump řekl, že zrušil plánovaný summit s Putinem v Budapešti, protože se mu jeho uspořádání nyní nezdá správné.
Podle analytika Asociace pro mezinárodní otázky Pavla Havlíčka ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zjevně ztrácí vazby k americké administrativě, které si pečlivě budoval.
Termín vrcholné schůzky, jejímž tématem má být diplomatické řešení války na Ukrajině, tak zůstává nejistý, shoda naopak panuje na jejím uskutečnění v Budapešti, která udržuje vztahy s USA i Ruskem.
Mezinárodní trestní soud (ICC) se při zatýkání podezřelých spoléhá na spolupráci s jednotlivými zeměmi. Maďarsko letos oznámilo zahájení procesu odchodu z ICC, který je podle Orbána „zpolitizovaný“.
Podle předsedy vlády Petra Fialy (ODS) se na summitu bude jednat také o další podpoře Ukrajiny, o posilování evropské obrany a o opatřeních proti nejlegální migraci.
Summit podle Axiosu organizuje egyptský prezident Sísí. Očekává se účast lídrů či ministrů zahraničí z Německa, Francie, Británie, Itálie, Kataru, Spojených arabských emirátů nebo Turecka.
V pondělí bylo kvůli dronům uzavřeno kodaňské letiště. V noci ze středy na čtvrtek byla zasažena i další letiště. V sobotu byl na největší dánské vojenské základně Karup spatřen nejméně jeden dron.
Bílý dům tvrdí, že výběr Doralu není ve střetu zájmů, neboť Trumpův klub má nezávislou správu. Letošní summit G20 se uskuteční v listopadu v Jihoafrické republice.
„Je určitě pozitivní i to, že americká strana vyjádřila jednoznačně podporu bezpečnostním garancím. Uvidíme, jaká bude jejich konkrétní podpora z americké strany,“ poznamenal Pavel.
Základem garancí má v první fázi být posílení ukrajinské armády, v úterý takzvaná koalice ochotných v rámci potenciální mírové dohody jednala i o nasazení evropských vojsk.
„Putinovi není setkání se Zelenským příjemné. Dlouhou dobu totiž tvrdili, že Zelenskyj není legitimní prezident, že je loutkou a mají s jeho osobou problém,“ říká analytik Pavel Havlíček.
„Putin je až příliš zkušený, aby věděl, že reálně může maxima dosáhnout na bojišti. Vyjednávání by jej nutilo ke kompromisu. Trumpa má pak výborně naprofilovaného,“ popisuje Karel Svoboda.
„Do složitých diplomatických jednání zkrátka není možné vstupovat vyzbrojen vlastním egem,“ řekl o americkém prezidentovi Donaldu Trumpovi 1. místopředseda vlády Vít Rakušan (STAN).
„I kdyby to z amerického úhlu pohledu mělo být neúspěšné nebo skončit tak, že nedojde k ničemu, tak to pro Donalda Trumpa nebude na vnitropolitické scéně žádná katastrofa,“ myslí si Vlastislav Bříza.
„Příměří a zastavení bojů je hlavním předpokladem, aby mohly být znepřátelené strany u jednoho stolu a jednat o poválečném vyrovnání,“ říká plukovník generálního štábu v záloze Zdeněk Petráš.
Hlavním bodem jednání bude „ukrajinská krize“, tedy válka, kterou Putin rozpoutal proti sousední zemi před více než třemi lety. Po setkání mezi čtyřma očima má následovat jednání delegací.
Šéf Bílého domu důsledky neupřesnil, píše agentura AP. Řekl, že pokud se schůzka vydaří, rád by nedlouho poté uspořádal další, které by se zúčastnil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Evropané si podle německého kancléře Friedricha Merze přejí, aby jednání byla úspěšná a vedla k příměří na Ukrajině. Německý kancléř zároveň vyloučil právní uznání okupace ukrajinských území Ruskem.
Co summitem na Aljašce získá Putin a co Trump? Klíčové otázky a odpovědi týkající se summitu, který má Kyjev přiblížit k míru. V naplnění tohoto cíle ale analytici příliš nevěří.
„Definitivních ultimát jsme tady od Trumpa měli už několik – a Rusové je vždy dokázali oddálit,“ říká v pořadu Osobnost Plus Karel Svoboda, rusista a politolog z Univerzity Karlovy.
Vyjádření může být snaha o to, aby se Volodymyr Zelenskyj na poslední chvíli dostal na páteční summit na Aljašce, kde se mají sejít ruský prezident Vladimir Putin a americký prezident Donald Trump.
„Setkání mezi mnou, prezidentem Spojených států amerických, a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, se uskuteční ve skvělém státu Aljaška,“ napsal Trump na své sociální síti Truth Social.
„Pro obě strany je důležité zahájit jednání o strategických otázkách,“ řekl v rozhovoru pro Radiožurnál Zbyněk Dubský z Fakulty mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické.
Článek 5 v případě aktivace vyloženě neukládá povinnost nasazení vojenských prostředků a stanovuje pouze závazek takové reakce a opatření, které jednotlivé členské země považují za nezbytné.
Alianční země se přitom ve středu shodly, že do roku 2035 zvýší výdaje na armádu a zbraně na 3,5 procenta HDP a dalších 1,5 procenta má jít na aktivity související s obranou.