Bílý dům tvrdí, že výběr Doralu není ve střetu zájmů, neboť Trumpův klub má nezávislou správu. Letošní summit G20 se uskuteční v listopadu v Jihoafrické republice.
„Je určitě pozitivní i to, že americká strana vyjádřila jednoznačně podporu bezpečnostním garancím. Uvidíme, jaká bude jejich konkrétní podpora z americké strany,“ poznamenal Pavel.
Základem garancí má v první fázi být posílení ukrajinské armády, v úterý takzvaná koalice ochotných v rámci potenciální mírové dohody jednala i o nasazení evropských vojsk.
„Putinovi není setkání se Zelenským příjemné. Dlouhou dobu totiž tvrdili, že Zelenskyj není legitimní prezident, že je loutkou a mají s jeho osobou problém,“ říká analytik Pavel Havlíček.
„Putin je až příliš zkušený, aby věděl, že reálně může maxima dosáhnout na bojišti. Vyjednávání by jej nutilo ke kompromisu. Trumpa má pak výborně naprofilovaného,“ popisuje Karel Svoboda.
„Do složitých diplomatických jednání zkrátka není možné vstupovat vyzbrojen vlastním egem,“ řekl o americkém prezidentovi Donaldu Trumpovi 1. místopředseda vlády Vít Rakušan (STAN).
„I kdyby to z amerického úhlu pohledu mělo být neúspěšné nebo skončit tak, že nedojde k ničemu, tak to pro Donalda Trumpa nebude na vnitropolitické scéně žádná katastrofa,“ myslí si Vlastislav Bříza.
„Příměří a zastavení bojů je hlavním předpokladem, aby mohly být znepřátelené strany u jednoho stolu a jednat o poválečném vyrovnání,“ říká plukovník generálního štábu v záloze Zdeněk Petráš.
Hlavním bodem jednání bude „ukrajinská krize“, tedy válka, kterou Putin rozpoutal proti sousední zemi před více než třemi lety. Po setkání mezi čtyřma očima má následovat jednání delegací.
Šéf Bílého domu důsledky neupřesnil, píše agentura AP. Řekl, že pokud se schůzka vydaří, rád by nedlouho poté uspořádal další, které by se zúčastnil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Evropané si podle německého kancléře Friedricha Merze přejí, aby jednání byla úspěšná a vedla k příměří na Ukrajině. Německý kancléř zároveň vyloučil právní uznání okupace ukrajinských území Ruskem.
Co summitem na Aljašce získá Putin a co Trump? Klíčové otázky a odpovědi týkající se summitu, který má Kyjev přiblížit k míru. V naplnění tohoto cíle ale analytici příliš nevěří.
„Definitivních ultimát jsme tady od Trumpa měli už několik – a Rusové je vždy dokázali oddálit,“ říká v pořadu Osobnost Plus Karel Svoboda, rusista a politolog z Univerzity Karlovy.
Vyjádření může být snaha o to, aby se Volodymyr Zelenskyj na poslední chvíli dostal na páteční summit na Aljašce, kde se mají sejít ruský prezident Vladimir Putin a americký prezident Donald Trump.
„Setkání mezi mnou, prezidentem Spojených států amerických, a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, se uskuteční ve skvělém státu Aljaška,“ napsal Trump na své sociální síti Truth Social.
„Pro obě strany je důležité zahájit jednání o strategických otázkách,“ řekl v rozhovoru pro Radiožurnál Zbyněk Dubský z Fakulty mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické.
Článek 5 v případě aktivace vyloženě neukládá povinnost nasazení vojenských prostředků a stanovuje pouze závazek takové reakce a opatření, které jednotlivé členské země považují za nezbytné.
Alianční země se přitom ve středu shodly, že do roku 2035 zvýší výdaje na armádu a zbraně na 3,5 procenta HDP a dalších 1,5 procenta má jít na aktivity související s obranou.
Více peněz na obranu, další podpora Ukrajiny a odstrašení Ruska, to jsou tři klíčová témata letošního summitu NATO, který začíná v úterý. Lídři 32 členských zemí se potkají v přímořském Haagu.
Vyjádření Kremlu následovalo poté, co prezident Zelenskyj a jeho evropští spojenci na schůzce v Kyjevě oznámili plán třicetidenního bezpodmínečného příměří, které má platit od pondělka.
Iniciativa Trojmoří sdružuje 13 států, včetně Česka. Zelenskyj dříve uvedl, že na summitu plánuje setkání mimo jiných s polským prezidentem Andrzejem Dudou.
„Země se shodly na tom, že je potřeba Ukrajinu podporovat zpravodajskými informacemi tak, aby se lépe mohla bránit,“ říká pro Radiožurnál vládní poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.
Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se všichni lídři shodli na tom, že Moskvě navzdory současným jednáním o příměří vedeným Spojenými státy nejde o skutečný mír.
Zelenskyj zároveň vyzval Putina, aby plnil své sliby. Země EU také ukrajinský prezident požádal o schválení pěti miliard eur (asi 125 miliard Kč) na nákup dělostřelecké munice.
Brazilský stát Pará staví dálnici skrz amazonský prales, aby usnadnil dopravu na klimatickou konferenci COP30. Projekt však vzbuzuje obavy místních i odborníků kvůli možným dopadům na přírodu.