Darovat stolici chtělo v Česku 600 lidí. Přísnými kritérii prošlo minimum z nich
Za dva roky fungování centrální Dárcovské banky stolice chtěly přispět „svou potřebou“ stovky lidí. Jak zjistil Radiožurnál, pravidelnými dárci se kvůli přísným kritériím nakonec stalo pět z nich. V mrazících boxech v pražské Thomayerově nemocnici se upravená stolice uchovává pro pacienty s těžkými záněty střev. Fekální terapie má ale velkou budoucnost třeba i jako podpůrná léčba při rakovině.
„Kritéria pro dárce stolice jsou hodně přísná. Jednodušší je dostat se na Harvard, než být dárcem,“ říká v nadsázce Pavel Kohout, který se tématu fekální transplantace věnuje přes deset let. Je přednostou Interní kliniky 3. LF UK a Fakultní Thomayerovy nemocnice, kde působí také jako vedoucí Centra výživy. Dárce musí být zdravý nekuřák s vhodnou střevní mikrobiotou.
„Neměl by mít žádné choroby, měl by žít zdravým způsobem života, jíst normální stravu, být fyzicky aktivní. V podstatě ideální by bylo, kdyby nebral celý život antibiotika. Nebo alespoň deset let zpátky,“ doplňuje Pavel Kohout, podle kterého se musí odmítat například lidé s bezlepkovou dietou. Vegetariánství nebo veganství nevadí.
Samé ženy
Mikrobiota (dříve mikroflóra)
- živé mikroorganismy (bakterie, archea, viry, prvoci atd.) v definovaném prostředí
- v některých významech lze zaměnit s pojmem mikrobiom
600 přihlášených zájemců dostalo nejdřív podrobný dotazník. Do užšího výběru postoupilo 40 z nich. Lékaři si je pozvali na vyšetření a vybrali šest lidí. Teď aktuálně vozí do Thomayerovy nemocnice pravidelně svou stolici pět dárkyň.
„Dárkyně máme teď opravdu jen ženy. Je to náhoda, která nás překvapila. Ženy jsou asi zdravější a pro darování stolice lepší. Naše dárkyně jsou sportovkyně, které se o sebe starají. Při výběru těm kritériím odpovídají nejlépe,“ přibližuje přednosta Pavel Kohout.
Stolice od dárců se uchovává v menší laboratoři pražské Fakultní Thomayerovy nemocnice. Než se hnědý obsah v průhledných nádobkách dostane do mrazicího boxu s minus 80 stupni Celsia, projde úpravou. Vše začíná na WC u dárce doma nebo kdekoli jinde.
Kontejner pod WC prkénko
„Teď rozbaluji kontejner na odběr stolice, který se zachytí pod záchodovým prkénkem. Je to mistička, do které dárce sesbírá stolici. Nejdůležitější je, aby se tam nedostal vzduch, kyslík by nám zabil ty nejcennější bakterie,“ začíná vysvětlovat proces odběru přednosta Interní kliniky FTN Pavel Kohout.
Dárce po vykonání potřeby přidá do odběrového setu speciální roztok, který odstraňuje kyslík. Kontejner zavíčkuje a do dvou hodin ho dopraví k laborantovi. Ten pracuje u takzvaného laminárního boxu. Proudí v něm vzduch tak, aby byly uvnitř sterilní podmínky. V tomhle laboratorním zařízení má k dispozici třeba mixér.
„Mikrobiota se rozmixuje a přecedí, aby z toho byla vhodná substance. Odstraňují se i případná semínka nebo slupičky, přidává se glycerin a pak míří 50 gramové dávky v průhledných nádobkách do mrazáku,“ popisuje Kohout.
Dávka v nádobce projde tříměsíční karantenizací. Je tedy využitá až po opakovaném vyšetření dárce. Upravenou stolici dostávají pacienti buď hadičkou přes nos, která vede skrz jícen do dvanáctníku, nebo je možné zavádění přes konečník.
Vyléčení střevní infekce
Fekální mikrobiální transplantace se zatím používá jen při léčbě klostridiové infekce. Pacienti při ní trpí opakujícími se těžkými bakteriálními záněty ve střevech, mají akutní průjmy a nekontrolovatelně hubnou.
Ve Fakultní Thomayerově nemocnici měli lékaři například pacientku, které se onemocnění vrátilo jedenáctkrát, zhubla 25 kilogramů a nebyla schopná běžného života. Po fekální transplantaci se vyléčila. I kvůli častému používání antibiotik klostridiových infekcí přibývá.
„Výsledek je excelentní, efekt je asi 90 procent. Principem léčby je obnovit poškozenou střevní mikrobiotu. My jsme tu dárcovskou banku nazvali Restore - Restart, což krásně vystihuje ten restart mikrobioty, která byla poškozená,“ mluví o efektu Jiří Vejmelka z České mikrobiomové společnosti ČLS JEP, který je internistou 3. LF UK a Fakultní Thomayerovy nemocnice.
Zatím pro 10 pacientů
Za dva roky fungování Dárcovské banky stolice ČR dostalo dávku z pražského mrazicího boxu 10 pacientů. Ředitel zapsaného ústavu Restore – Restart Marek Kowalewski doufal ve větší zájem.
Fekální mikrobiální transplantace
Podání dárcovské střevní mikrobioty (upravený vzorek stolice) od zdravého a podrobně vyšetřeného jedince do trávicího traktu pacienta s narušenou mikrobiotou
„Ze strany pacientů tu poptávku vnímáme, ale problém je v tom, že dosud není dárcovská mikrobiota hrazena ze systému veřejného zdravotního pojištění. Bohužel ta dodávka tím pádem není moc velká,“ doplňuje, že zdravotnická zařízení dnes platí za pacienta částku 30 tisíc korun ze svého rozpočtu.
„Rozhodně ale pořád dárce stolice hledáme, lidé se průběžně hlásí a zhruba na podzim budeme vybírat další,“ zmiňuje nábor zájemců o darování Kowalewski. Uchazeči nejdřív vyplňují podrobný dotazník, někteří jsou pak pozvaní na vyšetření, odběr krve a také stěr z konečníku.
Za dávku pět tisíc
Dárce dostává za jedno úspěšné darování 5 tisíc korun. Podle přednosty Interní kliniky 3. LF UK a FTN Pavla Kohouta peníze pro dárce motivací nejsou, „To v žádném případě. Ta částka nahradí těm lidem ušlý zisk nebo cestovní náklady. Je to prestiž a spíš jsou to zapálení lidé. Podobně jako lidé, kteří dávají třeba krev.“
Pavel Kohout si při tématu fekální mikrobiální terapie ostychu lidí nebo jejich případného znechucení nevšímá, „Když se kdekoli s lidmi bavím, tak si ze začátku myslí, že jde spíš o vtip. A když to rozebíráme hlouběji, tak se tam objevuje někdy zájem. A třeba by chtěli i zkusit, jakou mají mikrobiotu,“ usmívá se lékař.
Fekální transplantace
„Budoucnost fekální terapie určitě je. Cíleně by se mohla přenášet určitá bakteriální společenstva v rámci širší palety diagnóz. Celkově by šlo o situace, kdy je narušená mikrobiota. Třeba jako doplňková léčba při onkologické léčbě,“ zmiňuje možnou cestu využití možná za pár desítek let internista Jiří Vejmelka.
Mikrobiom
- soubor všech mikroorganismů osidlujících určité prostředí
- v případě rovnováhy nás mikroby posilují ve zdraví
- v případě nerovnováhy nás oslabují, až ohrožují
- pokud trvá nerovnováha déle, dochází ke vzniku nemoci
Oblast se ale musí víc vědecky prozkoumat. Pacienti by mohli s dávkou cizí stolice získat nechtěně i „depresivní“ nebo „obezitogenní“ mikrobiom.
„Je hypoteticky možné přenést takovou konfiguraci mikrobioty, která by potom byla u pacienta prozánětlivá nebo by vedla k rozvoji obezity či jiných chronických onemocnění či psychických nemocí,“ naráží na téma s označením Osa střevo – mozek, tedy na složitou obousměrnou komunikační síť, která spojuje centrální nervový systém.
Takzvaná zdravá mikrobiota dnes nemá přesnou definici. „Je toho skutečně hodně, co o mikrobiotě ještě nevíme,“ uzavírá Jiří Vejmelka z České mikrobiomové společnosti.
