Evropská unie už ví, jak velký má být záchranný mechanismus eurozóny, ale zatím diskutuje, jak ho naplnit. O způsobu, jak se připravit na případné finanční těžkosti dalších zemí, které by se dostaly do podobných problémů jako Řecko a Irsko, dnes v Bruselu mluvili ministři financí evropské sedmadvacítky.

16:19 15. února 2011 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Stálý záchranný mechanismus eurozóny by měl být trochu jiný než ten dnešní, dočasný stabilizační fond, v němž je sice 440 miliard eur, ale z této částky je jen asi 250 miliard disponibilních, zbytek tvoří záruky hlavně členských zemí eurozóny.

Tento fond zatím pomohl několika desítkami miliard Irsku. Možná ho bude potřeba použít i pro další země. Mluví se o Portugalsku a někdy také o Španělsku.

Dnešní fond má být k dispozici jen do roku 2013, potom by ho měl nahradit stálý záchranný mechanismus eurozóny, který má mít objem 500 miliard eur. Všechny peníze mají být disponibilní a dohromady je mají dát členské státy eurozóny a také země, které by se na tomto fondu chtěly dobrovolně podílet. Zájem už projevilo například Švédsko, Velká Británie a Dánsko.

Podle našeho ministra financí Miroslava Kalouska by to ale pro některé země eurozóny bylo nad jejich možnostin dát do společného balíku tolik peněz.

„Pokud by podle předloženého klíče měly dát všechny země měly složit své finanční závazky do ESM, tak zrhuba pro třetinu zemí eurzóny by to znamenalo takové nároky na jejich rozpočet a dluhovou službu, že by pravděpodobně riskovaly situaci, že by hned následně o mezinárodní pomoc musely žádat,“ řekl Miroslav Kalousek.

Podoba stálého záchranného mechanismu ještě není úplně ustálená. Bude se o ní ještě jednat, a to zcela určitě na dvou březnových schůzkách na mimořádném summitu eurozóny 11. března a pak na řádném summitu celé Evropské unie, který se bude konat 24. a 25. března.

Na přípravách stálého záchranného mechanismus se podílí i Česká republika, protože jednou bychom se mohli stát jeho členy. ČR se ale na jeho vytvoření nebude podílet finančně, protože jak vypočítal Miroslav Kalousek, stálo by nás to 70 až 180 miliard korun během tří let, po které by se měl stálý záchranný mechanismus postupně naplňovat.

Pavel Novák, Ondřej Černý, Eva Presová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít