Experti předvídají bankroty jednotlivých amerických států
Hlavní město Pensylvánie - Harrisburg - zbankrotovalo. Místní správa dluží 300 milionů dolarů a nemá už ani na běžný chod města. Podobný osud ve Spojených státech potká každoročně jen několik měst. Ale podle ekonomů bude mnohem hůř. Očekávají se pády celých států.
Jednotlivé americké státy na tom finančně nejsou moc dobře a podle expertů je jen otázkou času, než některý z nich zbankrotuje. Třeba Kalifornie se potýká s krizí veřejného rozpočtu už tři roky. Její deficit by se letos mohl vyšplhat na 24 miliard dolarů.
O hrozících bankrotech amerických států mluvil v Odpoledním Radiožurnálu Ondřej Bouda ze zahraniční redakce
V Illionois zvedli daň z příjmů o 66 procent a stejně to bude málo. Minimálně deset států unie, ve kterých žije třetina obyvatel, není solventních. A to třeba Kalifornie je největší ekonomikou ve Spojených státech a dostala by se samostatně i do top 10 největších ekonomik světa.
Současné americké zákony bankroty států vůbec nepřipouštějí. To ale neznamená, že by se to prakticky nemohlo stát. Důsledkem by bylo hromadné propouštění státních zaměstnanců a omezení veškerých služeb včetně hasičů či police. Určitě by to mělo dopad i na ekonomiku nejen daného státu, ale v případě těch větších, jako je právě Kalifornie, i na celé Spojené státy.
O bankrotu Harrisburgu mluvil ve Světě o třetí spolupracovník ČRo Dušan Neumann, který v Pensylvánii žije
Není ale jisté, zda že by bankrot státům pomohl, protože řada měst, která si jím prošla, je ve stejně špatném stavu jako předtím. I kdyby Kongres zákon umožňující státní bankrot schválil, podle některých ekonomů by o něj mohlo požádat 46 z celkových 50 států. Na druhou stranu o těchto finančních problémech se mluví už řadu let a stále se nic nestalo.
Fiskální unie
Zajímavé pak je, že i když jsou na tom jednotlivé americké státy tak špatně, nemá to žádný vliv na hodnotu dolaru ani rating Spojených států, jako je tomu v Evropské unii.
Nejpravděpodobnějším vysvětlením asi je, že jde o zvyk investorů. Samozřejmě ekonomové mají řadu dalších vysvětlení. Například to, že federální vláda odmítá finanční pomoc jednotlivým členským státům právě z důvodu, aby si nezhoršila rating. Půjčí sice 100 miliard soukromé bance v problémech, ale 10 miliard pro Kalifornii letos nenašla. Nakonec ji ale dost možná nic jiného nezbyde.
Tím nejčastěji citovaným důvodem je fiskální unie ve Spojených státech, zatímco v Evropě zatím funguje jen ekonomická a měnová unie. Ale dluhopisy se v USA vydávají jak na federální a státní úrovni, tak dokonce i na úrovni místních samospráv. A když se podíváme na daňový systém v USA, zjistíme, že si stejně každý stát určuje vlastní daně a do federální pokladny odchází jen část peněz, v Evropě se jim pak říká členské příspěvky. Jde spíš o slovíčkaření než o skutečné velké rozdíly.
I tak to znamená, že možným řešením evropské krize je fiskální unie eurozóny, ale zůstává otázkou, zda investoři po takovém kroku začnou uvažovat o Evropské unii jako o celku, nebo budou nadále spekulovat o budoucnosti jednotlivých zemí, stejně jako to činí teď navzdory veškerým ujištěním i opatřením.
Měst zbankrotovaly desítky
Bankroty amerických měst ničím novým nejsou. Od roku 1980 ve Spojených státech celkem zbankrotovalo 48 měst a okresů. Důvodem jsou jednak nezodpovědné investice, ale rovněž investice, o kterých se rozhodovalo v dobách , kdy americká ekonomika ještě fungovala velmi dobře. Předpoklady o jejich rychlé návratnosti se ale kvůli vývoji ekonomiky nevyšly.
„Druhým problémem jsou odbory státních zaměstnanců, které si vyjednaly neskutečně dobré penzijní a zdravotní podmínky, které za současné ekonomické situace města a okresy nejsou schopny dodržet,“ poznamenal ve Světě o třetí spolupracovník Českého rozhlasu v Pensylvánii Dušan Neumann. A to je podle něj právě i problém města Harrisburgu.
