Amerikanista Pondělíček: Odložená cla? Zapadá to do Trumpovy strategie přepálit začátek a pak ustupovat
Americký prezident Donald Trump odložil platnost cel o 90 dní. Jejich výše bude dočasně 10 procent a týkat se budou všech zemí kromě Číny. „On je známý tím, že to na začátku vždycky přežene, čímž si vytvoří prostor k ustupování,“ říká o krocích šéfa Bílého domu amerikanista a komentátor Jiří Pondělíček v pořadu Jak to vidí... na Dvojce.
Za náhlým Trumpovým obratem v celní politice stojí nejspíš především masivní propady cen akcií a dluhopisů. Zároveň ale jde i o vyjednávací taktiku. „Za geniální bych ji ale neoznačil. Kdyby Trump hned na začátku ohlásil, že cla vstoupí v platnost za 90 dní a do té doby bude prostor k jednání, nemusely by se trhy tak propadnout a on by docílil toho samého,“ domnívá se v pořadu Jak to vidí... komentátor deníku Forum 24 Jiří Pondělíček.
Host: komentátor internetového deníku Forum 24 Jiří Pondělíček. Moderuje Zita Senková
Přesto ale připouští, že jistý smysl postup Donalda Trumpa dává. „On je známý tím, že to na začátku vždycky přežene, čímž si vytvoří prostor k ustupování. Nemyslím si, že měl předem rozmyšleno, že za týden vyhlásí moratorium na 90 dní. Jeho plán nebyl tak detailní. Přesto je v tom vidět strategie. Mohl to ale udělat daleko jemněji, a ne tak chaoticky.“
Podstata chaosu
Chaotická jsou i prohlášení, která přicházejí z okruhu Trumpovy administrativy, kdy vytyčené snahy jdou proti sobě. „Trump velmi rád mluví o tom, že pomocí cel navrátí do USA továrny. Zároveň říká, že prostřednictvím cel bude vybírat ohromné prostředky, které by dokonce mohly nahradit daň z příjmu. To je ale nesmysl vzhledem k tomu, že dovoz do USA je jen necelých tři a půl bilionu dolarů, zatímco na dani z příjmů se loni vybralo skoro pět bilionů. Z logiky věci by tak cla musela být více než sto procent na všechno zboží,“ upozorňuje Pondělíček.
Zároveň lidé z Trumpova okolí říkají, že jde částečně o vyjednávací taktiku a snahu přitlačit země k ústupkům. „Pokud to ale má být vyjednávací taktika, tak musíte být ochotni z cel i ustoupit. Pokud z nich ale ustoupíte, nemůžou samozřejmě plnit ani roli prostředku naplnění státní pokladny, ani ochrany domácích výrobců. Nikdo ze zahraničních firem nebude investovat do nové továrny ve Spojených státech, pokud tam bude výhled, že třeba za půl roku budou cla úplně jiná,“ míní amerikanista.
Platí čínská odvetná cla ve výší 84 procent na dovoz z USA. Trump opačně zvedl sazbu na 125 procent
Číst článek
Podle Pondělíčka tak desetiprocentní základní clo zřejmě zůstane a bude fungovat jako prostředek pro získání financí pro vládu. Všechno nad budou cla vyjednávací. „Ve skutečnosti ale jde o celkovou celní sazbu. Všechny tři cíle tedy najednou naplnit nejde. Přesně to je ale podstata vzniklého chaosu, protože Donald Trump říká, že to je přesně to, co chce udělat,“ vysvětluje dále.
Srovnání s historií
Funkčnost takto zavedených cel nepotvrzuje ani historie. „Na konci 19. století byla cla relativně úspěšná, co se týče ochrany konkrétních odvětví. Musíme si ale uvědomit, že Amerika nebyla zdaleka tak zapojená do mezinárodního obchodu, jako je teď. Dodavatelské řetězce nebyly tak provázané. Spojené státy jsou dnes závislé na dovozu surovin i materiálu. Typicky se to týká autoprůmyslu. Pokud se zdraží dovoz dílů, logicky se pak zdraží i vývoz hotových aut.“
Úspěch nebyla cla, ani co se týče výběru daní. „Výběr z cel klesl poté, co byla sazba zvýšena, protože došlo k poklesu dovozu. A to je to, o co jde i nyní. Buď budou dovozy klesat a podpoří to domácí výrobce, anebo cla nebudou tak drastická, aby dovozy klesly, bude se vybírat více peněz, ale zase se tím nepodpoří domácí výroba,“ uzavírá Jiří Pondělíček.
