Fúzí výrobců Viagry a Botoxu vznikne farmaceutický gigant
Ve farmaceutickém průmyslu vznikne spojením společností Pfizer a Allergan nový gigant. Ohlášená fúze obou firem je podle dostupných informací třetím největším převzetím firem v dějinách.
Americká firma Pfizer je známá hlavně jako výrobce například prostředku na podporu mužské potence Viagra nebo přípravku na léčení úzkosti Xanax a v současnosti je to pátý největší výrobce léků na světě. Nejznámějším výrobkem irského Allerganu pak je Botox, prostředek na vyhlazování vrásek.
Celá transakce bude mít hodnotu téměř 160 miliard dolarů, tedy skoro čtyř bilionů korun. Spojení už schválily správní rady obou firem a teď se čeká, jestli to povolí regulátoři.
Vzniklý gigant bude mít 110 tisíc zaměstnanců a roční prodej v hodnotě 1,5 bilionu korun.
Větší Pfizer se formálně stane nejdřív součástí menšího Allerganu, spojená firma se pak přejmenuje zpět na Pfizer s tím, že sídlo tohoto gigantu nebude v New Yorku, ale v Irsku, kde bude i platit daně.
A právě o to jde, což přiznal i současný manažer Pfizeru a budoucí generální ředitel spojené korporace Ian Read.
Jak řekl listu Wall Street Journal, který o transakci informoval jako první, firma tak chce získat nové prostředky na investice do léků a podpory pacientů.
Pfizer díky transakci na nákladech ušetří 2 miliardy dolarů, tedy 50 miliard korun. Jeho daně se tak sníží z 25 procent, což platí ve Spojených státech, na méně než 20 procent.
Politici chtějí změny
Na obchod už reagovaly i politické kruhy ve Spojených státech. V USA už teď existuje regulace, která odlivu amerického kapitálu brání. Jenže na takto provedenou transakci, kdy americkou firmu formálně koupí její menší partner, je současná regulace krátká.
To pobouřilo i kandidátku na americkou prezidentku Hillary Clintonovou, která už má podle svých slov dost toho, jak americké korporace opouštějí zemi, aby šetřily na daních, když by měly investovat. Chce proto dál upravit daňová pravidla, aby podobné věci nebyly možné.
Nelíbí se jí ani systém daňových výjimek. Pfizer sice platí 25 procent, ale korporátní daň je přitom ve Spojených státech na úrovni 39 procent.
Úplně opačná byla reakce předního uchazeče o Bílý dům na republikánské straně Donalda Trumpa. Ten ze všeho viní politiky ve Washingtonu. A navrhuje snížení daní pro velké korporace.
