Islanďané nechtějí platit dluh Nizozemsku a Británii
Island v referendu odmítl zaplatit Nizozemsku a Velké Británii za ztracené vklady jejich občanů ve zkrachovalé bance Icesave. Oficiální výsledek byl přesvědčivější, než se očekávalo. Islanďané zamítli splátky zmíněným dvěma zemím z části peněz daňových poplatníků poměrem 60 ku 40 procentům hlasů.
Dluh Islandu vůči Británii a Nizozemsku činí v přepočtu 85 miliard korun a daňoví poplatníci z něj měli zaplatit necelou desetinu.
Po prvním zamítavém referendu v loňském roce ke změně postoje veřejnosti nepomohlo ani prodloužení termínů splátek a snížení úroků. Většina účastníků referenda se i tak včera znovu vyslovila proti jakémukoli podílu státu při úhradě škod.
Zatímco islandský prezident Olafur Ragnar Grímsson ve své reakci ocenil demokratičnost celého procesu, vláda v Reykjavíku přemýšlí, jak se s následkem zamítnutí plateb v „aféře Icesave“ vyrovná. V tiskovém prohlášení ujistila Nizozemsko i Británii, že první splátky dluhu proběhnou podle plánu a že více než 90 procent dluhu uhradí bez problémů.
Zbytek dluhu, jež měl být splacen z peněz daňových poplatníků, však po zamítavém referendu krytí postrádá a vše směřuje k tomu, že případ bude k rozhodnutí předán evropskému soudu. Vůli obrátit se na soud již potvrdilo Holandsko. Islandský ministr financí ubezpečil, že jeho země přispěje k tomu, aby mohl soud rozhodnout co nejdříve. Na rozhodnutí bude přesto nutno počkat až jeden a půl roku.
Premiérka Johanna Sigurdardottir přijala výsledek referenda s politováním. Situace Islandu se podle ní zkomplikuje nejméně v nejbližších dvou letech. Ostrov bude mít horší pozici na mezinárodních finančních trzích a větší komplikace při svém zájmu o vstup do Evropské unie.
