Státní dluh v pololetí stoupl na 1,714 bilionu, na každého Čecha připadá 161 500 Kč
Státní dluh v pololetí vzrostl proti konci roku 2017 o zhruba 89 miliard korun na 1,714 bilionu Kč. Za růstem dluhu je prodej státních pokladničních poukázek s cílem peníze investovat s větším výnosem a získat dodatečné příjmy státního rozpočtu.
Ministerstvo financí si také ve druhém čtvrtletí předfinancovalo většinu letošní splátky dluhopisu v hodnotě 74,4 miliardy korun. Informovalo o tom v pátek ministerstvo. Na každého Čecha tak připadá hypoteticky dluh 161 500 Kč.
| Rok | Dluh v mld Kč |
|---|---|
| 1993 | 158,8 |
| 1994 | 157,3 |
| 1995 | 154,4 |
| 1996 | 155,2 |
| 1997 | 173,1 |
| 1998 | 194,7 |
| 1999 | 228,4 |
| 2000 | 289,3 |
| 2001 | 345,0 |
| 2002 | 395,9 |
| 2003 | 493,2 |
| 2004 | 592,9 |
| 2005 | 691,2 |
| 2006 | 802,5 |
| 2007 | 892,3 |
| 2008 | 999,5 |
| 2009 | 1178,2 |
| 2010 | 1344,1 |
| 2011 | 1499,4 |
| 2012 | 1667,6 |
| 2013 | 1683,3 |
| 2014 | 1663,7 |
| 2015 | 1673,0 |
| 2016 | 1613,4 |
| 2017 | 1624,7 |
| ½ 2018 | 1713,5 |
Ministerstvo financí uvedlo, že meziročně státní dluh klesl o 75,3 miliardy korun. „Pohyb nominální výše státního dluhu v průběhu jednotlivých čtvrtletí je zcela běžný jev způsobený například nesouladem rozložení většího množství aukčních dnů oproti několika splátkám státních dluhopisů v průběhu roku a nijak nevypovídá o trendu zadlužování země," uvedl mluvčí ministerstva Michal Žurovec. Úřad podle něj průběžně reaguje na situaci na finančních trzích a celková míra zadlužení dlouhodobě klesá. „Pokles dluhu v poměru k HDP očekává ministerstvo financí i letos," dodal.
Plánované schodky státního rozpočtu na následující tři roky ukazují, že vláda rezignovala na snahu absolutně redukovat dluh a spoléhá se pouze na silný ekonomický růs řekl člen Národní rozpočtové rady Jan Pavel. Dále uvedl, že pokles veřejného dluhu ČR v poměru k hrubému domácímu produktu (HDP) je v posledních letech způsoben zejména silným ekonomickým růstem, a nikoliv významnějšími strukturálními reformami veřejných financí. Přitom zachování vysokého růstu HDP nemusí být podle něj do budoucna samozřejmé.
Eurostat informoval, že veřejný dluh Česka vyjádřený poměrem k HDP stoupl v prvním čtvrtletí o 1,1 procentního bodu na 35,8 procenta. To je páté nejrychlejší tempo růstu zadlužení v celé EU. Loni v prvním čtvrtletí byl dluh 39,9 procenta HDP.
Zároveň ze statistik vyplývá, že v poměru k HDP je dluh Česka v EU pátý nejnižší. Lépe jsou na tom Estonsko, Lucembursko, Bulharsko a Rumunsko. Lotyšsko vykázalo stejnou výši jako ČR. Člen rozpočtové rady Jan Pavel na to v pátek reagoval, že vláda rezignovala na snahu snížit absolutní výši dluhu.
Ministerstvo financí v prvním pololetí díky příznivým podmínkám na finančních trzích v pololetí prodalo státní pokladniční poukázky za 174,5 miliardy korun. Zároveň si úřad během druhého čtvrtletí předfinancoval 90 procent splátky 15letého státního dluhopisu za 74,4 miliardy korun, který je letos splatný. Jeho úročení bylo 4,6 procenta, což každoročně zatěžovalo podle ministerstva státní rozpočet výdaji za 3,4 miliardy korun. Ministerstvo získalo peníze s průměrným výnosem 1,95 procenta. Od roku 2019 by tak měl rozpočet ročně ušetřit 2,2 miliardy korun.
Češi jsou stále ochotnější připlatit si za kvalitní jídlo k obědu. Průměrně o 7 korun více než loni
Číst článek
Čisté výdaje na správu státního dluhu v pololetí byly podle ministerstva 20 miliard korun, loni v pololetí to bylo 18,6 miliardy Kč. Za celý loňský rok to bylo 39,8 miliardy korun.
„Navzdory tomu, že čtvrtletní výkyvy jsou v oblasti vládního zadlužení poměrně běžné, tento byl prostě až příliš velký. Navíc se zadlužovala vláda v demisi, bez důvěry Parlamentu, a to v čase nebývalé ekonomické prosperity," uvedl hlavní ekonom Cyrrus Lukáš Kovanda.
Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.
