Věk odchodu do důchodu se zvýšit musí, většina lidí zvládá pracovat déle, tvrdí ekonom
Česko by mělo navázat věk pro odchod do důchodu na očekávanou délku dožití, tedy zrušit horní věkovou hranici, která je teď 65 let (pro muže i ženy). Doporučuje to Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
„Zvyšovat ji musíme nejpozději po roce 2030. A měli bychom to lidem říci, aby se mohli připravit. Ukazuje se, že většina z nás bude moci pracovat i po 65. roku věku,“ přitakává ekonom Jiří Šatava.
Pokud se legislativa nezmění, tak okolo roku 2030 začne výrazně růst deficit důchodového účtu. „Okolo roku 2055 bude kulminovat na úrovni 3,5 procenta HDP, tedy asi 175 miliard korun. Ty ale budeme muset odněkud vzít,“ upozorňuje.
„Na výši důchodů a pojistného se asi neodvážíme sáhnout, takže nám zbývá posunout důchodový věk," říká Šatava.
Průměrný věk dožití se trvale zvyšuje a důchodců, na rozdíl od pracujících, přibývá. Až 80 procent seniorů podle Šatavy odchází „jen protože je to normální“. Ne proto, že by měli zdravotní problémy nebo že by je snad vyháněl zaměstnavatel.
„Proto můžeme posunout důchodový věk, abychom dosáhli vyrovnaného důchodového účtu. Jiná věc je, že máme malou skupinu lidí, kteří z nějakého důvodu pracovat nemohou. O ně se musíme postarat. Ne zastropováním, ale systémem předčasných důchodů nebo motivací pro zaměstnavatele,“ zdůrazňuje ekonom z think-tanku IDEA.
V Česku žije 457 lidí, kterým je sto a více let. Je to nejméně za posledních 8 let
Číst článek
Systém je stabilní
„Myslím, že 65 let je dostatečných. Když si tedy představíte, co je kdo v tomto věku vůbec schopný dělat. Natož v ještě ve vyšším,“ nesouhlasí bývalá ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD), která zastropování věku odchodu do důchodu prosadila.
„Teoreticky mi to zní logicky. Ovšem v praxi, i když je dnes trh práce po lidech hladový, tak máte problém, už když je vám 50 (a víc) let,“ zdůrazňuje.
Marksová připouští, že lidé, kteří pracují v kancelářích, mohou pracovat i do 70 (nebo déle). Ale pro řadu profesí s extrémní fyzickou či psychickou zátěží je 65 let už hraničních. Těmto lidem by zaměstnavatelé měli dodatečně spořit.
„Lidé by si také měli mnohem více spořit v soukromých kapitálových fondech, ale to je pouze doplňkové – základ musí zůstat veřejný,“ zdůrazňuje Marksová.
Český důchodový systém podle ní vychází jako jeden z celosvětově nejstabilnějších, a to díky tomu, že je napojen na státní rozpočet. Nová vláda má ale jako jednu ze svých priorit důchodovou reformu. Mluví se i o oddělení důchodového účtu od rozpočtu.
„Nevím, co tím kdo sleduje. Když tam pak budou peníze chybět, tak se stejně musejí doplnit ze státního rozpočtu. Jinak by to celé krachlo. Je tam i myšlenka na vytvoření nového úřadu, který by to celé spravoval. Ale to už dnes, a s minimálními náklady, dělá Česká správa sociálního zabezpečení,“ diví se exministryně.
