Loňský deficit veřejných financí je však zatím stále odhadem, vláda zatím nemá k dispozici kompletní údaje o hospodaření samospráv. V roce 2022 byl deficit veřejných financí 3,2 procenta HDP. Ministerstvo upozornilo, že loni ovlivňovaly hospodaření veřejného sektoru výdaje spojené s energetickou krizí, rostoucí mandatorní výdaje v sociální oblasti a pokračující pomoc uprchlíkům z Ukrajiny.

Ke snížení schodku v letošním roce přispěje působení vládního konsolidačního balíčku.

Saldo veřejných financí se počítá z rozdílu příjmů a výdajů ministerstev a dalších státních úřadů, měst a obcí, vybraných příspěvkových organizací, státních i jiných mimorozpočtových fondů a firem, veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných ústavů, zdravotních pojišťoven, asociací a svazů zdravotních pojišťoven a Centra mezistátních úhrad.

Celkové zadlužení letos podle prognózy vzroste na 45,6 procenta HDP. Náměstek ministra financí Marek Mora uvedl, že toto zvýšení je kromě zvýšení státního dluhu dáno také tím, že nominální HDP poroste i kvůli nižší inflaci pomaleji než v minulých letech.

„Chtěli bychom dosáhnout toho, že rychlost růstu dluhu bude menší než rychlost růstu nominálního HDP,“ řekl.

Zákon o rozpočtové odpovědnosti stanovuje dluhovou brzdu při zadlužení ve výši 55 procent HDP. V případě překonání dluhové brzdy musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů.

Zhoršení letošního výhledu

Za loňský rok ministerstvo zhoršilo odhad ekonomického vývoje na pokles o 0,6 procenta proti 0,5 procenta z předchozí predikce. Letošní oživení HDP by měla táhnout postupně se zvyšující spotřeba domácností, kterou nastartuje to, že po dvou letech znovu porostou reálné mzdy.

Rizikem pro hospodářské oživení jsou podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) geopolitické faktory, jako jsou například konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě, které mohou zdražit komodity nebo narušit dodavatelsko-odběratelské řetězce.

„Pokud se ale bude situace na energetických trzích vyvíjet jako v posledních měsících, tak by proces zbavování se závislosti Evropy na ruských surovinách neměl ovlivňovat výkon ekonomiky,“ řekl Stanjura.

Ministr také podotkl, že podle predikce by se letos mělo Česko vrátit k hospodářskému dohánění evropského průměru. Růst českého HDP by měl být zhruba o půl procentního bodu vyšší než v eurozóně.

Národní ekonomická rada vlády (NERV) tento týden předložila kabinetu návrh 37 opatření, která by měla podpořit dlouhodobý ekonomický růst. Podle Stanjury by vláda měla vybrat tři nebo čtyři taková opatření a intenzivně se jim věnovat, spíš než aby se snažila prosadit celý seznam. Ministr by přitom podpořil zejména návrh NERV na zpružnění zákoníku práce.

Vzhledem k dlouhodobě nízké nezaměstnanosti by bylo vhodné, aby zaměstnanci i firmy mohly snáz ukončovat pracovní poměry. V případě propuštění zaměstnance bez udání důvodu je podle Stanjury namístě debata o výši odstupného, nebránil by se pěti měsíčním platům.

Průměrná inflace by měla letos klesnout na 3,1 procenta z loňských 10,7 procenta. Meziroční inflace se po většinu roku bude pohybovat pod třemi procenty. K tlumení inflačních tlaků bude podle ministerstva přispívat i působení vládního konsolidačního balíčku.

Nezaměstnanost měřená v metodice Českého statistického úřadu (ČSÚ) se letos mírně zvýší na 2,8 procenta proti loňským 2,6 procenta, uvádí predikce ministerstva. I nadále by ale měla být její hodnota jedna z nejnižších v EU.

Objem mezd a platů by měl meziročně narůst o 6,6 procenta, reálné mzdy se po dvou letech poklesu zvýší o 3,2 procenta, ovšem zatím se nevrátí na úroveň před covidem-19.

Česká národní banka (ČNB) ve své zatím poslední predikci z listopadu očekává letos růst HDP o 1,2 procenta a průměrnou inflaci 2,6 procenta. Prognóza České bankovní asociace z listopadu počítá s letošním hospodářským růstem 1,8 procenta a s průměrnou inflací 2,5 procenta.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít