Jestli soud zruší zpomalení růstu důchodů, efekt konsolidačního balíčku vyjde vniveč, říká ekonom
Ústavní soud vyhlásí, zda bylo rozhodnutí vlády premiéra Petra Fialy (ODS) přibrzdit růst důchodů v souladu s Ústavou. Opoziční hnutí ANO vládní opatření napadlo u soudu s tím, že vláda kvůli rychlému schválení novely zneužila stav legislativní nouze a zasáhla do očekávání penzistů, kteří už počítali s vyšším růstem důchodů. „Z důvodu mimořádné ekonomické reality si myslím, že ten krok byl potřebný,“ říká Radiožurnálu ekonom Petr Zahradník.
Národní ekonomická rada vlády loni podpořila snížení valorizace důchodů. Bylo to nutné?
Myslím si, že s ohledem na tu ekonomickou situaci – která byla mimořádná nejenom v roce 2023, ale i v předcházejícím období – to bylo velmi potřebné. Inflace se totiž opravdu vymkla s rukou.
Naštěstí v současné době je již pod kontrolou a při hypotetickém případu, že bychom měli tureckou nebo argentinskou inflaci v řádu zhruba sta procent meziročního přírůstku cenové hladiny, tak by to samozřejmě pro důchodový systém, respektive udržitelnost veřejných financí znamenalo totální rozvrat.
Jinými slovy, bylo zapotřebí tam stanovit nějakou řekněme pojistku, respektive nějaké maximum, v rámci kterého je možné důchody valorizovat, protože potom si myslím, že by naopak došlo k jinému trošku asociálnímu trendu, že by ti, kterým kupní síla klesala, daňoví poplatníci, saturovali příjmy té skupiny důchodců, kteří se samozřejmě na jednu stranu nemohou jinak bránit, ale v podstatě byli jediní, jejichž reálná kupní síla byla v minulém období udržena.
Snížená valorizace důchodů platí. Ústavní soud zamítl stížnost opozičního hnutí ANO
Číst článek
Takže z tohoto důvodu, z důvodu mimořádné ekonomické reality, si myslím, že ten krok byl potřebný.
Opozice zpochybnila postup vlády – tedy, že změna mechanismu byla projednána zrychleně ve stavu legislativní nouze. Vy si myslíte, že tenhle postup u soudu obstojí?
Nejsem právník, mohu to opravdu komentovat pouze z hlediska nějaké ekonomické reality. Ale na druhou stranu i to, jakým způsobem se v minulém období vyvíjela inflace a jak hrozilo, že opravdu bude ohrožena stabilita veřejných financí, tak si dokážu laicky představit, že prostě bylo zapotřebí činit rozhodnutí velmi rychle a nějaké otálení rozhodně nebylo namístě.
Dodatečná, skoková zátěž
Pokud by Ústavní soud tu novelu – nebo alespoň některou její část – zrušil, jaký by to mělo dopad na státní rozpočet?
Záleželo by na verdiktu. Jestli by se za to dané období musely vyplatit zpětně penze, které by jinak byly vyplaceny podle toho původního, anebo jestli by to platilo odteď dál. To opět nejsem schopen posoudit.
Petr Zahradník
Petr Zahradník je ekonomický expert, analytik a konzultant specializující se na problematiku Evropské unie. V roce 2009 se stal členem Národní ekonomické rady vlády (NERV). V letech 1993 – 1995 působil v Ústavu pro evropská a mezinárodní studia při Úřadu lucemburské vlády a v Mezinárodním ústavu pro analýzu aplikovaných systémů v rakouském Laxenburgu. V letech 1995 – 1999 působil také jako konzultant Kanceláře prezidenta republiky. Od roku 2006 je členem EuroTeam při Evropské komisi, DG ECFIN, a od roku 2010 je členem Expertní poradní skupiny EPOS při Ministerstvu pro místní rozvoj ČR.
Na druhou stranu sama vláda konstatovala, že už v průběhu roku 2023 by úspora byla velmi významná, činila řekněme nižší desítky miliard korun a mám pocit, že ve stávající situaci by to byla opravdu dodatečná zátěž. Navíc pokud by bylo zapotřebí ty prostředky vyplatit rychle, tak zátěž by byla skoková a třeba i efekt konsolidačního balíčku by vyšel vniveč.
Národní ekonomická rada vlády navrhla kabinetu celkem 37 opatření k vyššímu ekonomickému růstu – mimo jiné třeba i více motivovat lidi ke zdravotní prevenci nebo upravit systém dávek. Jaké opatření vy sám považujete za nejnutnější, asi nejvýraznější?
Těch 37 opatření je samozřejmě konglomerát, který do sebe nějakým způsobem zapadá a nějakým způsobem se podmiňuje. Já možná zmíním to, které jsem navrhl sám – tedy změna způsobu financování a nakládání s veřejnými prostředky, rozšíření možností Národní rozvojové banky, to, aby se rozpočtové výdaje nebo rozpočtová politika neorientovala pouze na dotace, ale využívala v daleko větší míře návratné finanční nástroje, které jsou taktéž z dlouhodobého pohledu daleko udržitelnější.
Toto si myslím, že není jenom změna stylu, ale je to i změna myšlení, jakým způsobem nakládat s veřejnými financemi v České republice.