Exguvernér ČNB: Rychlé navyšování státního dluhu je problém. Příští vládu čeká obtížný domácí úkol
Návrh rozpočtu na příští rok počítá se schodkem ve výši 390 miliard korun. V dubnu se makroekonomická prognóza změnila, ministerstvo financí ale počítá s vyšším růstem hrubého domácího produktu. Ekonomové tak doporučují dluh snížit, ale vláda na jejich volání zatím neslyší.
„Snížit deficit o desítky miliard skutečně není možné. A ten kdo to říká, tomu buď nerozumí, nebo říká naprostou nepravdu,“ tvrdí ministryně financí za ANO Alena Schillerová.
Šéfka státní kasy připomíná, že klíč od pokladny drží už téměř čtyři roky a musela řešit nebývalou pandemii. Tvrdí, že má nesrovnatelně větší zkušenosti se schvalováním rozpočtů než kterýkoli z jejích předchůdců.
„Desítky miliard tam skutečně nevyškrtáte. To je nesmysl. Pokud tedy nechceme rezignovat na investice, které jsou rekordní v historii této země,“ říká ve Speciálu Plus.
Předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová ale její slova zpochybňuje. Prostá aritmetika podle ní říká, že očekávaný vyšší výběr daní poskytne prostor pro snižování schodku.
„Pokud nechám výdaje na úrovni se kterou jsem počítala než se mi zvýšily příjmy, pak bych logicky měla získat nižší deficit. To je aritmetika pro druhou třídu,“ kontruje.
Rychlé navyšování státního dluhu
Ekonomika se vzdor loňským předpovědím už dostala ven z covidové krize, připomíná bývalý guvernér České národní banky Miroslav Singer.
„Jsem realista, protože jsem měl tu možnost sledovat z blízka devět vlád. Žijeme v předvolební situaci, kdy je státní rozpočet pod tlakem, takže je hrozně těžké politicky vyjednat jeho snižování,“ tvrdí ve Speciálu.
„Dostali jsme se do situace, kdy už ekonomika je z covidové krize venku, ale rozpočet je stále nepřijatelný, někde na úrovni 6–7 procent. V ekonomice, která už má v zásadě má normálně růst – to mne připadne velmi nebezpečné,“ dodává.
„Dluh vůči hrubému domácímu produktu mě netrápí, 50 procent není problém, ale to, že dluh poměrně rychle navyšujeme a také, že necháváme příští vládě poměrně obtížný domácí úkol,“ vysvětluje.
Singer upozorňuje, že malá otevřená ekonomika, jako je ta česká, může v důsledku zpřísňování měnové politiky dospět do nepříjemné situace. „Když rozpočtová a měnová politika půjdou tak trochu proti sobě, vytváří to situace, ve kterých se začne zhoršovat obchodní bilance a bilance běžného účtu.“
To je mix, s nímž máme zkušenost z druhé poloviny 90. let, kdy docházelo k otřesům v ekonomice a na kurzu české koruny, připomíná.
Politikům chybí vize
S tím, že hlavním problémem je zejména rychlost, kterou státní dluh narůstá, souhlasí i Julie Hrstková z Hospodářských novin. „Čeští politici ale zatím nemají žádnou vizi, jak to napravit,“ kritizuje.
Schillerová a Maláčová se neshodly na rozpočtu ministerstva práce. Rozpory se týkají sociálních služeb
Číst článek
Vláda podle ní stále neví, jestli chce vést zemi s nízkými příjmy a nízkými sociálními výdaji, nebo vysokými příjmy a sociálními výdaji rovněž vysokými.
„Teď máme nízkodaňovou ekonomiku s vysokými sociální výdaji, což je kombinace, která dlouhodobě nemůže fungovat.“
Hrstková dává za pravdu i ministryni Schillerové, podle které není z čeho snižovat schodek plánovaného rozpočtu. To, co se vybere navíc, samozřejmě nemůže nahradit stamiliardový výpadek z předvolebního dárku, kterým je zrušení superhrubé mzdy, glosuje novinářka.
„Příští vláda by měla přesně říct, jakou chystá příjmovou a výdajovou politiku státu,“ uzavírá.
Poslechněte si celý audiozáznam Speciálu Renaty Kropáčkové.
